Jak už jsem psal, protože většina členů klubu, která tu možnost neměla, projevila přání zahrát si 2.ligu, tak hrajem. Ke svému prvnímu zápasu s družstvem ŠK Karlovy Vary jsme, tak jak to bude i ve všech dalších zápasech, zajížděli s cílem prohrát co nejmenším rozdílem. Navíc onemocněl Kozlovský a komunikace kapitána se Slancem se mi vůbec nevyvedla. Nicméně osm lidí jsme nakonec dali dohromady, když jsme Honzu Müllera zachytili na zastávce autobusu a místo do Prahy s námi odjel opačným směrem. Šlo o to si zahrát, protože Karlovarští k zápasu přistoupili zodpovědně a postavili to nejlepší co měli. Takže jsme byli na všech deskách slabší, někde i rozdílem 400 bodů. Na začátku průběh zápasu odpovídal předpokladům a tak brzkou remízu Plívy s Fryčem (Vojta se mi málem rozplakal při pomyšlení, že bych mu jí zakázal - zřejmě důsledek páteční prohry v klubovém přeboru) jsme uvítali - 0:8 už to nebude!! Pak se ale začaly dít věci! Radek Wasserbauer, za vydatvé pomoci zkušeného Vojtěcha) převedl prohranou pozici do remízové koncovky. Podobný kousek se podařil i Satranskému, když přešel přes všechny remízové možnosti a postavil prohranou koncovku s jediným chytákem, na který mezinárodní mystryně překvapivě skočila (pravda posledním tahem časové kontroly). Po těchto překvapeních však prohráli Volf (s márou Pokrupou jsem to očekával, ale tak rychle?) a Spilka, který stál s Wimmrem velmi pěkně (tedy podle vlastních slov - při analýze jsme dospěli k jinému závěru) a ještě "pěkněji" prohrál. I za nepříznivého stavu 3,5:1,5 jsme se však nevzdali a bojovali jsme dál. Vždyť všichni tři zbývající hráči měli vyhranou pozici a karlovarští se až do konce báli o výsledek. Dočekal svou partii dovedl do vítězného konce a výhra nad Leinerem ho potěšila (hlavně trošku pozvedla jeho upadající sebevědomí). Grulich ale nenašel vítězné pokračování (ach ty věžové koncovky - Jiří, zvu tě ve čtvrtek na doučování) a s Lorencem pouze remizoval. Výsledek zápasu takzávisel na výsledku poslední partie, ve které Müller s Bickem hráli na nervy všem přihlížejícím. Nevydržel jsem se na to koukat, tak jsem si dal vedle pivo a vždycky, když jsem se šel podívat na partii, byl vyhranej někdo jinej. Když už partie začala spět k remíze, pokusil se Honza násilně o výhru, a jak už to tak bývá, prohrál. Rakovník tak nakonec prohrál 5:3, ale boj to byl čestný a vyrovnaný. Kéž bychom v takových výkonech pokračovali a s druhou ligou se rozloučili slušnými výkony!!

Taková dlouhá přestávka (celé tři týdny) a uteklo to jako voda. Je neděle 4.11.2007 a my máme za sebou už druhé kolo. Tentokrát jsme na domácí půdě přivítali družstvo ŠK DA Praha. Asi už budu vynechávat slovo silné, protože to pro nás budou všichni soupeři. Dům armády přijel bez prvních dvou hráčů a i dále byla jeho sestava dost prořídlá, přesto měli soupeři na všech šachovnicích větší ELO. A tak jsme zase bojovali. Jako kapitán jsem se přesvědčil, že se nemusíme chovat až tak poraženecky. Řekl jsem všem, že mohou hrát sami za sebe, neboť po miniaturce Kozlovského se Soukalem jsme rychle prohrávali 0:1. Další partie se však nevyvíjely tak hrozně. Přesto jako další skončil Plíva, který rychle vyrovnal a pak stál s černými i lépe, ale jen počítač asi najde, kde měl v dlouhé obětní kombinaci odbočit. Vojta to nenašel a ve velmi pěkné partii nakonec podlehl Muroňovi. Jako další skončil Müller, který postavil lepší pozici, ale s nestejnými střelci nevěděl jak dále. Proto přijal Krutinovu nabídku remízy. Se stejným výsledkem dopadla i další partie, pouze zde stál o něco hůře Dočekal. Naštěstí před ním měl silnější Sýkora respekt. Po těchto remízách jsme najednou zjistili, že zápas vůbec nemusí dopadnout tak špatně, jak zatím vypadal výsledek. Satranský sice v dobře rozehrané partii viděl myšlenku (ó, jak nebezpečné) a postavil horší pozici, ale Bauma mu podobně oplatil a ve vyrovnané pozici nabídl remízu. Satranský ji, pod dojmem horší pozice, rychle přijal, což by se asi v jiné sezóně nestalo. Ještě totiž bylo o co bojovat. Volf a Grulich stáli o něco lépe a Spilka, který ztratil pěšce ho vybojoval zpět a zkoušel zázraky. Ty se nakonec nekonaly a Krasnay svým vítězstvím zajistil soupeři výhru. Za této situace již zbylí hráči neměli motivaci a tak Volf v pozici nestejných střelců s pěšcem více odsouhlasil Maškovi remízu a Grulich v mnohem lepší (skoro přivyhrané) pozici učinil totéž s Fikrem. Zřejmě již nemínil zkazit čtvrtou lepší partii za sebou. Pravda, prohráli jsme sice 2,5:5,5, ale celkový dojem z naší hry nebyl vůbec špatný. Kéž by to tak pokračovalo i nadále.

Dnes jsem nebyl doma, a tak naše družstvo odjelo do Prahy ke 3.kolu beze mne a já jsem čekal netrpělivě u počítače na zprávy. Bohemians B patří k těm lepším v soutěži a tak jsem čekal, jestli to nebude první debakl. Uklidnila mne teprve SMS od Spilky. 2,5 bodu není vůbec špatné. A teď večer jsem dostal i zprávu o průběhu zápasu a tak ji zde uvádím. Bez úprav tak, jak mi jí Volf poslal.
Tak jsme prohráli, ale ostudu jsme (opět) neudělali.Soupeř nás rozhodně nepodceňoval - nastoupil v základní sestavě kromě 6.šachovnice. Za něj nastoupil 1. náhradník Erneker s ELO "pouhých" 2260 (FIDE 2217)!
1.SRBA-PLÍVA 1/2:1/2 - Vojta hrál a hrál. Před časovou kontrolou se ptal Jirky, jestli může nabídnout remis. Dostal upozornění, že soupeř má špatný čas (minutu), a tak bojoval dál. Nakonec to byla stejně plichta, ale po boji!
2.CHURA-VOLF 1:0 - Šmíd na mě nevyšel. Zahájení jsem rozehrál, myslím, dobře. Ale ve střední hře soupeř při výměně lehkých figur získal útok, kterému jsem nějakou dobu odolával, ale nakonec podlehl.
3.ŠMÍD-KOZLOVSKÝ 1:0 Tato partie skončila jako první. Nic zvláštního jsem tam neviděl a najednou byl konec!
4.VANKA-SPILKA 1:0 - Tato partie skončila jako předposlední. Jirka bojoval srdnatě. Ve střední hře se Jirka bál jít do určitého pokračování, ale soupeř (jak přiznal při rozboru) také! Škoda, kdyby do toho šel, byla by to remíza. Takto ho Vanka nakonec v koncovce s dámou, střelcem a dvěma pěšci navíc přehrál.
5.POKORNÝ-GRULICH 1/2:1/2 - I když tato partie skončila jako poslední, tak ji Jirka s černými od začátku hrál suše a profesorsky remízově. Soupeř nechtěl přijmout remízu, asi aby si "nekazil" ELO, ale nakonec MUSEL !!!
6.KALOUS-SLANEC - 0:1 !!! - Tuto partii jsme s Grulichem hodnotili po zahájení jako pro nás nejhůře (divně) rozehranou, zvlášť když měl Slanec bílé! Ve střední hře pozici mírně zlepšoval. Potom jsem partii delší dobu neviděl a najednou tam byl matový útok !!! Takových partií více! 
7.MIŠOVIČ-WASSERBAUER 1/2:1/2 - Toto byla nejbojovnější partie. Radek, myslím, přechodně obětoval kvalitu za útok.
8.ERNEKER-DOČEKAL 1:0 - Vláďa bojoval dlouho materiálově i pozičně vyrovnaně. Nakonec, nevím jak, ztratil kvalitu a potom se už ten rozdíl 463 ELO bodů musel projevit...
Sečteno, podtrženo 5,5:2,5. Škoda. Kdyby jsi hrál, mohlo to být ještě lepší! (S tím bych si dovolil nesouhlasit) Takže příště nás s MOSTEM čeká první VÍTĚZSTVÍ !!!
A nyní uvedu, jak stejný zápas viděl zástupce kapitána Jirka Spilka: V neděli 18.11. bojovalo A-družstvo v 2.lize v Praze s týmem Bohemians B. V průměru byli domácí na šachovnicích silnější o 240 ELO-bodů, ale v některých partiích to znát nebylo. Plíva neudělal za celou partii chybu, dokonce se před časovou kontrolou zdálo, že by mohl hrát na výhru. Jeho soupeř však náznaky útoku odrazil a oba se dohodli na remíze. Volf ztratil ve střední hře kvalitu, kterou dokázal jeho soupeř v koncovce uplatnit. Kozlovský experimentoval už v zahájení, postavil střelce na nesprávné pole a jeho soupeř toho dokázal využít k výhře. Spilka postavil složitou pozici už v zahájení, vzájemně se se soupeřem přetahovali, kdo koho nachytá, oba ztratili na přemýšlení mnoho času. Ve střední hře však náš hráč nenašel odvahu sebrat pěšce a stát pod tlakem zdvojených věží. Dlouho ještě bránil pozici s trojpěšcem, ale soupeř našel cestu k výhře. Grulich jako vždy postavil pevnou pozici. Nic neriskoval, soupeře k ničemu nepustil a odrazil jeho snahy o útok. Svoji bezchybnou hru na jistotu proměnil v remízu. Dočekal na poslední šachovnici měl nejtěžšího soupeře. Dlouho držel rovnou pozici, aby nakonec vyrobil hrubou chybu a rychle prohrál. Největší radost nám udělali mladíci. Slanec na 6.šachovnici využil postavení soupeřovy dámy mimo hru. Nechal jej zaútočit, naznačil, že přehlédl ztrátu svojí dámy, aby měl připravenou kombinaci věží a střelce, vedoucí k matu! Pěkný výkon, velký úspěch. Wasserbauer na 7.šachovnici stál pod tlakem a útokem, za jeho odražení dal kvalitu. Nakonec však vymyslel kombinaci s další obětí, vedoucí k remíze věčným šachem! Za celkovou prohru 2,5:5,5 není potřeba se s tak silným soupeřem stydět, výkon mladíků je nadějí do dalších zápasů o záchranu ve 2.lize.

Jak na jiných stránkách pomlouvám ostatní, že nedávají včas popis průběhu zápasů k uveřejnění, tak sám jsem to samé učinil nyní. A lze i kalkulovat s tím, že po mé zbytečné prohře prohrálo družstvo nejtěsnějším rozdílem. Ovšem souvislost za tím nehledejte :-). Hráli jsme doma a za soupeře jsme měli jedno z těch slabších družstev soutěže - Marty Most. S kým jiným bychom měli bodovat? A tak jsme zápas rozehráli s určitou mírou optimismu. Ten se ovšem začal vytrácet při pohledu na Volfa, který Kameníkovi  vlítl do varianty a i laikovi bylo jasné, že za tu figuru má soupeř kompenzaci jako prase! V ostatních partiích to však tak zlé nebylo. Všude se bojovalo a střídaly se menší výhody., často i několikrát na stejné šachovnici. Cca po dvou hodinách se situace trochu vylepšila. Volf stále ještě neprohrál (pravda, udělal jen pár tahů a spotřeboval téměř veškerý čas) a Satranský, který se bílými dostal do těžké, i když rovné, pozice získal pěšce hned poté, co mu Vágner odmítl remízu. Na ostatních deskách se situace příliš nezměnila, jen Kozlovský obětoval-ztratil pěšce, ale pozice vypadala velmi obranyschopně. Po další odmlce přišel Plíva, že mu Cichý nabídl remízu a že by jí rád přijal. Když dostal zákaz, tvářil se zděšeně a začal opakovat tahy. Tento psychický nátlak kapitán nevydržel a remízu jsem mu povolil a Cichý stále nic nenamítal. Chvíli na to Satranský vrátil dobrovolně pěsce a šel obhlídnout situaci. Volf stále žil, ale tu časovku bych hrát tedy nechtěl. Kozlovský držel remízu s pěšcem méně a zdálo se, že Kšána neví co dál. Grulich ve vyrovnané pozici zpasivnil figury a čekal, jestli Krajíc něco vymyslí. Slanec vystřídal horšípozici za lepší, ovšem přehlédl vyhrávající pokračování a opět začal bojovat o remízu. Wasserbauer vykryl nebezpečný útok soupeře a zbyl mu pěšec navíc. Dočekal vyrovnal horší pozici, aby ztratil pěšce a znovu začal vyrovnávat (jako bych už něco podobného psal). Tak jsem tedy přešel do nejjistějšího remízového postavení (tedy alespoň jsem si to myslel, vyměnil věže a nabídl remízu). Soupeř začal přemýšlět a čekat na ostatní pozice. Tak jsme čekali dva. A věci opravdu nabrali spád. Volf stihl časovku a najednou to byl on, kdo hrál na výhru. Navíc Čenkovič ztratil nit a přijal Dočekalovi remízu (však mu také spoluhráči vyčinili). Kšána zjistil, že musí krýt oběti a pěšce neprosadí - další remíza. Vágner tedy z donucení pokračoval a Saranskému ukázal, že remíza byla v úplně jiném pokračování. Brzy na to prohrál i Grulich, když se z pasivity už nevzpamatoval. Soupeři ožili a ani jim nevadilo, když Kameník vzdal partii s Volfem. Za stavu 2,5:3,5 se nikdo nemohl divit, že Wasserbauer dostal zákaz remízy (měl pěšce navíc a lepšího střelce). Slanec dělal co mohl a po ztrátě pěšce dokázal přejít do věžovky, kterou udržel. Wasserbauer ovšem nevydržel tlak, natahal pěšce dopředu na špatné straně, vytvořil si zbytečnou slabinu a pak raději požádal znovu kapitána o remízu, neboť Tůma získával pěšce zpět. Kapitán souhlasil a až při rozboru partie zjistil, že bojovat se ještě dalo. A tak jsme vcelku zajímavý zápas nakonec prohráli. Možná i proto, že jsme si na začátku soutěže řekli, že s udržením nepočítáme a budeme hrát pouze na individuální výsledky. A tento názor přeci jen trochu ovlivňuje má kapitánská rozhodnutí.

První kolo v novém roce, celkově už šesté kolo soutěže, jsme konečně chtěli zkusit získat nějaký ten bodík. Pravda, soupeře jsme si sice nevybrali z nejlehčích, ale jak se říká:"Když pánbu dopustí ...". Dokonce jsme si s sebou vzali i fotoaparát, abychom svůj první úspěch řádně zdokumentovali. Do Litvínova jsme vyjeli bez mladých, kteří byli nahrazeni zkušenými kozáky Dočekalem a Homolou. Naše bojovná nálada se ale rozplynula hned po příchodu do hrací místnosti. Poměrně v šoku jsme zírali na dětské stolky-lavice a židličky. Bylo nám poměrně do smíchu a to s bojovnou náladou nějak nejde dohromady. Po zasednutí do lavic jsme zjistili, že místa kolem nějak nepřibylo a tak se někteří hráči mohli na své místo dostat až po rychlé remíze Plívy s Michalem Horákem. Přesto to bylo docela obtížné. I proto Satranský brzy nabídl remízu Loučkovi, ten však odmítl uvolnit místo a tak se překračovalo (i hrálo) dále. Během hry jsem si uvědomil další záludnost domácích. Jak jsme tak seděli ve školních lavicích, začali jsme se opět cítit jako ve škole a místo soustředění se na partii většina z nás s hrůzou očekávala přísný hlas zkoušejícího. Snad i tato skutečnost měla vliv na rozhodnutí Dočekala, který sám vlezl pod kola útoku a umožnil tak Reitingerovi hezkou výhru v partii. Jako žáček si musel připadat i Grulich poté, co přešel úmyslně do remízové věžovky s pěšcem méně, ale zapoměl se o tom zmínit soupeři. Nechápavý Jeníček koncovku suše vyhrál. To se již začínalo ukazovat, že zisk nějakého toho bodu se odsouvá na dobu vzdálenější než po zvonění. Zvláště když i Spilka, který rozehrál Volžský gambit nechal Chmelíka postavit střelce na b5 a pěšce na a4. Když zjistil, že plánovaná kompenzace se někam vytratila, zkusil několik zoufalých tahů a pak se úspěšně vzdal. Naši čest se tak pokoušel zachránit Homola, který vzal v zahájení nabízeného pěšce a využil ppředčasného průlomu soupeře ke zjednodušení pozice. Pak však vlezl jezdcem do vazby, byl nucen odevzdat dámu za věž a figuru a pozice se náhle rozpadla. Machala nabízené šance bez problémů využil a prosadil pěšce. To již bylo jasné, že body nebbudou a jednalo se již pouze o rakovnickou čest. Tak uvažoval kapitán na první desce, když po špatně rozehraném zahájení Louček nezahrál nejpřesněji. Pak Satranský dokonce začal uvažovat o výhře a vzhledem k zavinutému jezdci soupeře si otevřel pozici před králem. Snad měl i pravdu, ale to by soupeř nesměl mít v rukávu trumfa s obětí koně, která nešla přijmout. Po tomto úderu se Satranský již jen trápil a závěrečný úder přivítal s ulehčením. Poté, co Kozlovský remizoval s Frimlem rovnou pozici (s Plívou byli jediní, kdo neudělal žádnou chybu, držel náš prapor v poslední partii Volf. Jiřímu Horákovi dokázal sebrat dokonce celou věž a proto odmítl věčný šach a hrál na výhru. Bohužel přehlédl direkt soupeře, po kterém musel věž odevzdat zpátky a nechat soupeři pěšce navíc v dámské koncovce. Horák, který náhle ožil, odmítl nabídku remízy a obtížnou koncovku dovedl do vítězného konce. Dokončil tak černý den rakovnických, kterým v myšlenkách na sebevraždu zabránily pouze nulové ambice v této sezóně. Domů jsme se přesto vraceli jako zpráskaní školáčci, čímž jsme zřejmě dokonale naplnili původní záměr soupeře. Prohra 1:7 je zatím nejvyšší v této sezoně a nezbývá nám než doufat, že to tak i zůstane. Fotky z tohoto zápasu hrůzy můžete najít v části Fotografie.

Po delší přestávce nastalo sedmé kolo soutěže a my jsme přivítali doma vedoucí družstvo tabulky ČSOB "B". Po dvou vysokých prohrách jsme chtěli uhrát trochu lepší výsledek, protože proti tomuto soupeři jsme občas dokázali překvapit. Chyběli nám sice dva hráči základní sestavy, ale ani soupeř nepřijel kompletní. Přesto jejich sestava vzbuzovala hrůzu. Ale co se dalo dělat, pustili jsme se odvážně do nerovného boje a doufali v zázrak. Ten se dostavil hned na začátku zápasu, kdy Satranský souhlasil s variantou francouzské, spoléhaje na klidnou povahu Kozáka. Ten se však naprosto nečekaně pustil do oběti pěšce a tak jsem nabídl raději remízu. Kozák, již méně překvapivě, souhlasil. Z ostatních partií zaujalo naprosto nové Slancovo zahájení, které Bartoš vyřešil tak, jako by se na něj připravil. Slanec odmítl hrát pod tlakem, pustil se do nekorektní oběti střelce a brzy byl donucen ke kapitulaci. Humorná miniaturka. Tato partie, jako by předznamenala další průběh hry. Plíva se souhlasem kapitána nabídl remis v horší pozici, ale Kovář to věděl, odmítl a přejel Vojtu jako parní válec. Už dlouho jsem neviděl Vojtu prohrát takovým stylem. Müller postavil s Nováčkem slušnou pozici s útočnými možnostmi, ale při opačných rošádách nebyl dost rychlý (nebo možná ani nemohl být) a nakonec podlehl soupeřovu útoku. Dočekal stál od začátku pasivně, což se mu příliš nelíbilo. Bohužel si v touze po aktivitě vytvořil slabiny, kterých Lácha dokázal využít. Za neutěšeného stavu 0,5:4,5 šlo již pouze o skóre, ale ani to nevypadalo nejlépe. Grulich sehrál dobře zahájení, ale pak se vyhnul výměně dam a dostal se do prohrané pozice. Na její udržení vynaložil všechen svůj čas a cca od 25.tahu hrál na půlminutě. Dlouho to nevydržel a prohrál na čas. V šachové tréninkové místnosti "U Písy" pak zjistil, že v již téměř vyrovnané pozici a hlavně poté, co přešel přes pozici vyhranou. Teprve za stavu 0,5:5,5 se stalo něco jiného, než že rakovničtí zkazili svoji partii. Wasserbauer, který po slušném zahájení zvolil špatný plán se dostal do prohrané pozice (zatím je vše stejné, že?). Pak však soupeř nevyužil tři vyhrávající tahy a vždy zvolil špatný plán, až najednou stál na výhru Radek (a už je to tady!). Teprve v tomto okamžiku začal Lamser opět přemýšlet a dokázal Radkovu výhodu (za jeho přispění) vynulovat. Druhá remíza, hurá!! Jako poslední se hrála partie Volf-Pokorný. Oba poziční potahovači byli věrní své pověsti a pozice vypadala stále velmi vyrovnaně. Nakonec Pokorný nabídl remízu, které se Míra téměř vysmál a ve čtyřstřelcové koncovce začal prosazovat pěšcovou majoritu na královském křídle. Pokorný se ovšem, za využití volného pěšce, bránil dobře a po Volfově násilném pokusu začal stát dokonce trochu lépe. Nakonec se oba soupeři dohodli, že k výhře to nestačí a uzavřeli tak celkové skóre zápasu na 1,5:6,5. Po velké úvaze tak mohu doufat, že jsme nastoupili na vlnu zvyšování bodového zisku v dalších zápasech.

V osmém kole 2.ligy jsme zajížděli na horkou půdu Vyšehradu "C" oslabeni o Slance, který se omluvil sakra na poslední chvíli. Naštěstí se zrovna hrála německá liga a první tři hráči soupeře se tudíž zápasu nezúčastnili. Vzájemné síly se tak vyrovnaly a boj byl veliký. Přesto jako první výsledek jsme zaznamenali prohru (první v soutěži) našeho juniora Wasserbauera. Pak však remizoval (také poprvé v soutěži) Spilka. To, jako by ostatní motivovalo k ještě větší bojovnosti (spolu se zněním bubnu, který zazníval ze sálu a hnal do útoku domácí) a od šachovnic se jen jiskřilo. To nakonec potvrdila i dvojnásobná oběť, díky které (a do třetice poprvé v soutěži) zvítězil Satranský. A aby nezůstali pozadu, rychle zvítězili i Plíva, který ve věžovce s pěšcem více vyměnil věže, a Dočekal, který místo vidliček postavil soupeře před matové hrozby. A z 0,5:1,5 rázem byl stav 3,5:1,5 pro rakovnické. A to ještě v jednoduché koncovce měl Kozlovský kvalitu za pěšce a jeho vítězství jsme očekávali každým okamžikem. I proto obešel kapitán Grulicha a Volfa a oběma do časové kontroly poradil, že stačí uhrát remízu. Doufám, že to nebylo důvodem pro to, že Grulich ve vyhrané pozici zaváhal, ztratil figuru a partii musel po časové kontrole zachraňovat (za nepatrného přispění soupeře) partii věčným šachem. Chvíli po této záchraně dotáhl svou pozici do vítězného konce i Kozlovský a rakovničtí mohli začít slavit. Jako poslední skončil Volf, který v časovce ztratil pěšce a přes veškerou snahu se mu tuto ztrátu nepodařilo nahradit. Prohrál a upravil tak skóre zápasu na 5:3 pro Rakovník. Můžeme tedy jásat a doufat, že tato výhra nebude v sezóně poslední.

Devátého kola jsem se nemohl zúčastnit a tak jsem požádal o komentář Míru Volfa a dostal jsem následující informaci:
Tentokrát Tě zklamu, protože jsem spíše "seděl" u vlastní partie a moc jsem se nechodil dívat na ostatní. Maximálně jsem sledoval sousedy. Vojta hrál pořád remízově. I o koncovce jsem si myslel, že bude remízová (Vojta asi taky), ale soupeř nám předvedl, že se mýlíme! Já jsem hrál s Koptou. Hrál jsem si svou hru - tak jako vždy (d4,d5; c4, e6; Jc3, c6; Jf3, f5). Jirka Grulich mi sice po partii ukazoval v počítači, že pozice bílého je hodnocená většinou lépe, ale to byly jen teorie, které soupeř na šachovnici nedokázal! Je pravda, že kdyby převáděl i druhého koně na mé královské křídlo, asi bych se musel více bránit a nedostal bych se k útoku na dámském křídle (soupeř udělal velkou rošádu). Ale soupeř se zalekl mé aktivity na dámském křídle a soustředil se spíše na obranu, a tak jsem "útočil" pěšcema. Každý jsme spotřebovali hodinu a půl a soupeř mi po devatenáctém tahu jako bílý nabídl remis!!? Kapitán to nechal na mě. Zvažoval jsem jestli ji vzít - lákalo mě další útočení (ale v oboustranně ostré pozici!), ale zároveň jsem nechtěl kiksnout jako s Horákem v Litvínově. Vzhledem ke kvalitám soupeře a tomu, že to byl nejsilnější hráč s jakým jsem dosud hrál (ELO 2283) jsem nakonec přijal (lepší vrabec v hrsti než holub na střeše - toho budu chytat někdy příště). Jirka Spilka na třetí šachovnici předvedl "životní" partii! Profesorským výkonem (jakoby v pohodě, klidu a samozřejmě) porazil soupeře s ELO 2226! Ani v koncovce mu nedal šanci a volil asi tahy vedoucí nejrychleji k výhře. Hlavně jeho zásluhou jsme na prvních čtyřech šachovnicích remizovali 2:2!!! Jirka Grulich na čtvrté se nechtěl nechat zahanbit a se silným soupeřem bojoval zcela rovnocenně. Snažil se (černými) získat alespoň malinkou výhodu, ale kvalitní soupeř nechyboval. Počítač nám po partii ukázal, že oba hráli prakticky nejlepší tahy. A tak partie v koncovce po výměně všech věží skončila zaslouženou remízou. Na další partie jsem už nedohlédl, takže se obrať na jiného glosátora - Jirku (Grulicha nebo Spilku).
Protože na spodních deskách hrál i Vláďa Dočekal, požádal jsem o komentář jeho. Tady je:
Co k tomu dodat?Sledoval jsem tak trochu Radka a Honzu.Honza stál hned od začátku podezřele,ale říkal že prý to je teorie(?)Hrál hrozně rychle.Já jsem měl 5.tahů a on už 16 a ztrácel kvalitu.Potom na to koukal ,a nedalo se s tím nic dělat.Myslím že ztrácel ještě pěšce.Konec jsem neviděl,ale skončil jako první. Radek? Zkazil zahájení,protože se nedostal k rošádě,a tak se snažil něco vyměnit,ale taky poměrně rychle prohrál.Karla Homolu jsem nesledoval.A já?Stál jsem dobře.Říkal jsem si že remízu bych mohl uhrát,ale udělal jsem nepochopitelnou chybu.Sebral jsem dámou střelce na b7 a počítal že soupeř vymění dámy a poté dobere mého střelce.Jaké bylo mé překvapení,když jsem na první řadě dostal věží šach.Věž jsem musel dobrat mojí věží a tím pádem jsem ztrácel dámu na b7,protože moje věž stála na b1.Takže k tomu vůbec nedošlo.Ihned jsem to vzdal.Ještě byla možnost pokračovat, ale měl bych věž a střelce proti dámě a ještě ztrácel pěšce.Tak jsem skončil jako třetí taky poměrně brzo a znechuceni jsme s Honzou odjeli domů.Čekat na konec zápasu se nám zdálo zbytečný.Ještě v úterý se mi o tom zdálo.
A poslední partii asi bude muset okomentovat sám autor. To se máme na co těšit.

Tak máme za sebou i 10.kolo a v něm souboj s tradičním dodavatelem bodů - Ústím nad Labem. No dobrá, tak jsem to trochu přehnal. Sice se nám proti tomuto soupeři v posledních třech letech dařilo, ale v letošní sestavě (navíc ještě oslabené o dva hráče) jsme do Ústí rozhodně nejeli s přílišnými ambicemi. Zpočátku se sice zdálo, že by se mohla situace z posledních let opakovat, to když Grulich porazil Chrze (pod útokem vyšašil figuru a to už umí) a ostatní postavili docela dobré pozice. Homola sice stál hůře, ale to vyrovnával Satranský, který stál zase lépe. Pak se ale bohyně Caissa zřejmě rozhodla, že po třech letech a v naprosto nedůležitém zápase nechá Ústí konečně vyhrát. Své pozice postupně prohráli Spilka, Wasserbauer, Volf a Dočekal. Pak sice remizoval Plíva a po velkém boji v prohrané pozici i Homola, ale nakonec svou partii prohrál i kapitán Satranský - ostatní partie jsem nějak nestačil sledovat, ale o té svojí jsem věděl dobře. S Kotkem jsem sice zahájení rozehrál lépe, ale ztratil jsem spoustu času a tak jsem v partii udělal několik rychlých (samozřejmých) tahů. A hned prvním z nich jsem v lepší pzici ztratil pěšce. Pak jsem však bojoval jako lev a prohrál po přesné obraně bílého. Alespoň tak jsem si to myslel do té doby, než jsem se na partii doma podíval. A to jsem neměl dělat. Dobrý dojem z partie s jednou chybou se okamžitě proměnil v chuť si pořádně nafackovat. Hned po ztrátě pěšce jsem mohl zvolit remízové pokračování (i když s pěšcem méně a nutností přemýšlět). Když už jsem ale tuto pointu neviděl a obětoval ještě druhého pěšce za útok, tak jsem měl využít soupeřovy hrubky a získat dámu za věž. Kolem této dvoutahové!!! kombinace jsme ale oba prošli bez povšimnutí (opět jsem udělal rychlý "samozřejmý" tah). Doufám jen, že ostatní nedopadli stejně :-))

V posledním 11.kole 2.ligy nás čekal druhý nejslabší celek soutěže - Hexion Sokolov. Předchozí výsledky odsoudily obě družstva k jistému sestupu a tak naše výhra mohla pouze obrátit pořadí v tabulce. Nicméně alespoň o to jsme se chtěli pokusit. Postavili jsme téměř první osmičku (místo Slance hrál Dočekal) a očekávali soupeře. Ten nás ale převezl. Přijel sice včas, ale pouze jedním autem s tím, že druhé se nějak ztratilo a nemají s ním spojení (v době mobilních telefonů!). Napsali jsme tedy sestavy a zahájil jsem zápas. Bez tří hráčů soupeře se nějak vytratila bojovnost a tak se nějaká ta partie hrála pouze na osmé šachovnici, kde Vláďa Dočekal s černými začal útočit (že prý lépe zemřít s rámusem). Ostatní hráči trávili více času venku na "cigaretě" a rozmluvou o GM turnaji, který na léto chystáme. Ani jsem se nedivil, když všichni se "hrající" dohodli na rychlých remízách. Tedy všichni až na poslední desku, kde se bílý přesně bránil a nebylo jisté, komu vlastně otevřený g sloupec více vyhovuje. Pak se najednou objevilo druhé auto soupeřů a zbylí tři hráči zasedli k šachovnicím. Po bojovnosti už nezbylo ani památky (soupeři se svým časem nebyli šílení a domácí se již více těšili do restaurace) a tak i tyto partie brzy skončili remízou. Čekalo se tedy již pouze na výsledek poslední partie a kromě dvou jejích aktérů výsledek vlastně už ani nikoho moc nezajímal. Ze zápasu se prostě stala pouhá fraška. Vláďův soupeř nakonec zřejmě podlehl tlaku situace a začal pospíchat domů (jedno auto soupeřů již odjelo). Jak jinak si vysvětlit jednoduchou ztrátu dvou pěšců. Pak již jen zkusil nějaký ten trik a když Dočekal nezkolaboval, rychle vzdal. Zápas - nezápas tedy skončil naší výhrou 4,5:3,5 díky které jsme sokolovské přeskočili a skončili na předposledním místě. Výsledek nás sice potěšil, ale dovedu si představit důstojnější zakončení soutěže (i z naší strany), kterou opouštíme zřejmě na déle než jednu sezónu. Měj se dobře 2.ligo, bylo nám s tebou fajn. Až nám doroste nová silná generace, zase se k tobě vrátíme!

A jak byli úspěšní jednotliví hráči? Procentuelně byl nejlepším hráčem hostující Kozlovský s téměř 42% (2,5 bodu ze 6). Druhé místo drží Plíva se 41% (4,5 z 11) a třetí je Wasserbauer s 39% (3,5 z 9). Čtvrté místo patří dalšímu mladíkovi Slancovi, který uhrál 38% (1,5 ze 4). O pátou a šestou příčku se rozdělili Grulich a Dočekal s 37% (4 z 11) a až sedmý se v tomto hodnocení umístil Satranský s 33% (3 z 9). Již pod třicet procet získali osmý Volf s 28% (3 z 11), loňská opora týmu, a devátý Spilka s 22% (2 z 9). A jako poslední skončili náhradníci Homola se 17% (0,5 ze 3) a Müller se 13% (0,5 ze 4). Celkově, z pohledu vyzkoušení si hry ve 2.lize, lze tuto sezónu hodnotit pozitivně. Vždyť, až na poslední dva náhradníky, všichni zakusili radost z výhry a nikdo nezůstal alespoň bez jedné remízy. Vzhledem ke skutečnosti, že jsme většinou proti téměř všem soupeřům měli mnohem nižší  ELO, nejsou naše výsledky neúspěchem. Se sestupem se počítalo a ostudu jsme rozhodně neudělali - vždyť jsme dva zápasy vyhráli a v dalších dvou jsme si výhru pokazili sami! Přesto, že bychom se tak mohli zachránit, je náš sestup zasloužený, neboť v 2.lize by měla přeci jen hrát kvalitnější družstva. Do příští sezóny si tak přejme úspěšnou hru ve středu tabulky.

Nalosování, výsledky, tabulku a další podrobnosti najdete zde.