Krajský přebor

První ročník v nově uspořádaných soutěžích tedy hrajeme hned v té nejvyšší. Tedy nejvyšší v kraji. Po letech totiž máme pouze jediný krajský přebor, ve kterém mohou hrát jen ti nejlepší (a tedy i my!). Silou se náš krajský přebor nyní téměř vyrovná 2.lize a tak jsme si mohli položit pouze jediný cíl. Udržet se v této soutěži. To však neznamená, že bychom se chtěli potácet někde vzadu plni strachu o existenci. Díky hostům máme sestavu schopnout porazit kohokoliv, což, alespoň doufám, bude brzy patrné i z výsledků. Dolů nás v podstatě bude srážet ne naše malé sebevědomí, ale hlavně naše známá schopnost také s kýmkoliv prohrát. A tak doufejme, že více bude těch překvapivých výher a že se nám naše mládež za důvěru odvděčí.
Popisy utkání budou tentokrát mít více autorů, tak můžete vždy hádat, koho styl právě luštíte.

10.10.2010 - 1.kolo  ŠK Rakovník - JAWA Brodce   5,5:2,5  
Obě mužstva nastoupila bez svých "jedniček". Po zahájení vypadaly partie celkem vyrovnaně. Jen tu mou jsem nevěděl, jak hodnotit. Soupeř mi černými obětoval pěšce za vývin figur a hrál rychle (usoudil jsem, že tuto variantu zná a já ne), ale na to jsem zvyklý. Zneklidněl jsem, až když zahrál velkou rošádu, kterou jsem nečekal. Tradičně první přišel Vojta Plíva, jestli může nabídnout remis. Zamítl jsem. Po dalších dvou tazích mu ji nabídl soupeř, a to už byl Vojta neoblomný (myslím si, že i pozice tomu odpovídala). Hned vzápětí remizoval David Cozl, který se raději ani neptal. Petr Gutman mi sdělil, že se ve své pozici zrovna "moc dobře necítí". Vzhledem k tomu, že mě soupeř nadále "dusil" a ostatní partie byly vyrovnané, rýsoval se mi celkový výsledek zápasu docela černě. Ale proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko?! Mému soupeři došly teoretické znalosti a konečně také začal přemýšlet vlastní hlavou. Petrovi soupeř odmítl nabídnutou remis a asi aby se na něj za to nezlobil, daroval mu pěšce! Jakub Haman svou pozici stále pomaloučku polehoučku zlepšoval. Vláďa Dočekal hrál sebejistě a bojovně, ale jako většinou s horším časem. Proto jsem mu řekl, aby hrál v klidu (že nám stačí i remis). Jako první vyhrál, myslím, Jakub. Můj soupeř se při vymýšlení nejlepších tahů viditelně trápil (a znervozněl) - nejenže je nenašel, ale postupně dosáhl ještě horšího času než já! V oboustranné časové tísni nakonec ztratil věž a partii vzdal. Do třetice všeho dobrého - zvítězil i Petr a mohli jsme oslavovat celkové vítězství. Pan Kohout nepřipustil během partie soupeři myšlenky na vítězství, naopak v koncovce měl tyto ambice asi on sám, ale partie nakonec skončila spravedlivou remízou.

Toť můj stručný komentář. Některé pasáže zápasu jsem nemohl sledovat, protože jsem měl problémy s vlastní partií, takže se nezlob, pokud některý spoluhráč viděl průběh "jinýma očima".

31.10.2010 - 2.kolo  Pyrit Příbram - ŠK Rakovník   2,5:5,5
Do Příbrami jsme jeli jako papírový outsideři a už vzhledem k naší sestavě se jevila  myšlenka na zisk bodů jako příliš optimistická. Ovšem po bezproblémové cestě se ukázalo, že ani sestava domácích není v plné palbě a naděje na zisk bodů se rázem přiblížila. Jako první jsem dohrál já, když soupeř si těsně za vodami teorie vybral slabou chvíli a nabídl mi příležitost ke smeči, kterou jsem nepohrdl, a rázem jsme vedli 1:0. Na šachovnicích stáli zatím zajímavé pozice, ve kterých se mohlo stát cokoliv. Po cca hodině hry získal Plíva čistého pěšce, ale dobral jej, podle mě, špatnou figurou a v následné pozici, kdy měl soupeř za pěšce velmi aktivního krále a dobré perspektivy na remízu, se raději dohodli na remíze, která byla pro oba hráče určitě spravedlivou odměnou za předvedenou hru, 1,5-0,5. Zatím vzniklé pozice signalizovaly, že by se mohlo, ač bylo zatím brzo soudit, vítězství přiklonit na stranu vyzyvatelů z Rakovníka. Satranský držel s Pincem slušnou pozici, Jakub energicky a vytrvale odrážel útoky starého lišáka Trmala, Míra Volf měl dobré protišance, i když stál stísněně, Adam soupeře školil, jak že se to šachy vůbec hrají, David stál pevně, ale pod tlakem a náš maskot pan Dočekal se pustil do tvrdé taktické přestřelky se svým soupeřem. Jako další dohrál pan Dočekal, který měl svou pozici v jednu chvíli vyhranou, ale nedokázal najít rozhodující úder a tak soupeř, který měl k dobru figuru, kterou pan Dočekal obětoval, se nakonec radoval ze zisku celého bodu. Ovšem za předvedený výkon, který nepostrádal odvahu a chuť k boji, zaslouží oba aktéři pochvalu. Další dohrál Adam, který soupeře drtil od začátku do konce, úder střídal úder, soupeř se během partie k ničemu nedostal, a tak Adam mohl slavit, 2,5-1,5. Za tohoto stavu se ještě hráli 4 partie, které ovšem rozhodovali celý zápas. Pan Satranský stál již velmi podezřele a bylo vidět, že Pinc nabídnutou šanci chce za každou cenu využít a i přes zaváhaní tuto šanci využil. Pan Trmal, který celou partii tahal za delší konec zazmatkoval, přehlídl kvalitu a rázem mohl Kuba slavit vítězství proti šachovému veteránovi. 3,5-2,5. Volf krásně zakombinoval a soupeř, který byl evidentně zdrcen přehlídnutou kombinací, se nedokázal zkonsolidovat k úspěšnému odporu a tak jsme mohli slavit již jisté vítězství. Vše završil David, který prokázal pevné nervy a přesnou ruku, když svého soupeře na závěr zdecimoval a potvrdil náš drtivý triumf v Příbrami. 5,5-2,5 Doufejme, že všichni soupeři budou takto ochotní a rádi nám budou vozit nebo odevzdávat body.

14.11.2010 - 3.kolo  ŠK Rakovník - Sokol Mladá Boleslav  4 : 4  
Dobrý den, vážení sportovní přátelé! Vítám Vás u téměř přímého přenosu ze zápasu ŠK Rakovník – Sokol Mladá Boleslav v šachu. Komentáře jsem se pro tentokrát ujal já a to hned z několika dobrých důvodů. Tradiční pisatel ing. Satranský odjel za sedmero hor na západ a průběh utkání neviděl, jeho zástupce Ráďa Wasserbauer je údajně kdesi na týdenním pravopisném školení, povídali jedni. Druzí zase, že odjel na šachový kurz pro břídily a měkkýše, kdo ví (volně přeloženo: co se týče mých partií, první ze jmenovaných je nepatřičně kritizuje, druhý zase nedostatečně chválí, proto psaní komentářů nejsou hodni…).
Pilně jsem se snažil po očku sledovat dění na všech stolech a nyní je v této podobě neuměle předávám…
Koukat bylo na co ještě před tím, než někdo vůbec zatáhl. Hodiny na třetí šachovnici se lekly nářezu, když ke stolu usedli staří blicaři Gutman a Záhorbenský, a zatvrzele se nechtěly nechat přemačknout. Během čtvrthodinky jim šroubovákem domluvil domácí Míra Volf, ale na zdraví digitálek to téměř nemělo vliv, neboť pánové se po pár tazích velmistrovsky domluvili na remízce. Gutman pak pochodoval okolo stolů, střídavě nad pozicemi protahoval krk kroucením a hlavu vrtěním a celkově se tvářil…no prostě tvářil.
Po necelých dvou hodinách se začaly na ostatních šachovnicích rýsovat pozice a přes papírovou převahu soupeřů, vyjádřenou vyšším ratingem na všech stolech, pro nás nevypadaly vůbec zle. Závěr některých partií a celkový výsledek je proto pro nás jednoznačným zklamáním, promarněnou příležitostí a snad i poučením.
Na první šachovnici Plíva svým tradičním způsobem, ale jako vždy bez problémů, držel rovinu a bílými se nepouštěl do „žádných větších akcí“. Jeho soupeř Drábek na základě toho usoudil, že v pozici za černé něco je, a odmítl nabízenou remízu. Totéž se za půl hodiny opakovalo a když se postavení zjednodušilo natolik, že bych remízu viděl snad i já, nabídl ji pro změnu Drábek Plívovi. Ten ji „překvapivě“ přijal.
Na druhé desce létaly blesky. Zkušený praktik Vodička zle zatápěl Kubovi Hamanovi - plán v partii založil na oběti kvality za volné pěšce, které se snažil propasírovat do dámy. Kuba však nalézal dobré obranné tahy a ustaraně začínal vypadat jeho soupeř (odhaduji, protože po nějakou dobu přestal odbíhat na cigárko). Protlačovaný bílý „c“ pěšec se zasekl na šesté řadě, Kuba vzápětí po chybě soupeře vrátil kvalitu a přešel do dámské koncovky s pěšcem navíc. Respektive nepřešel, protože zopakoval tah a zřejmě pod dojmem situace na ostatních deskách nabídl remízu. Později mi na chodbě vysvětlil, že i s pikem více byla pozice poměrně riziková, vzhledem k soupeřovu „a“ pěšci. Sice blokovanému, ale zato na šesté řadě, takže remíza byla v daný okamžik rozumným řešením (já bych to mydlil – přece jen porazit „Voďara“ se nepovede každý den).
Čtvrtá šachovnice Horák – Volf nabízela vrcholně zajímavý souboj. Ve střední hře vznikla složitá pozice s urputnou přetahovanou o centrum, v níž ale nechyběly taktické pasti a „špeky“. K tomu se po další hodině přidala časová tíseň obou soupeřů a okolo stolu se zaslouženě vytvořil kruh obecenstva. Mírovi se v časovce podařilo uzmout soupeři dva pěšce. Ten se snažil o aktivní protihru v centru, při které se ale zapletl králem do matové sítě, ztrácel figuru a partii vzdal.
Na páté šachovnici se k bojovnému výkonu vzepjal náš „tunisan“ Jirka Grulich. Jeho silný protivník Ondřej Crha nesehrál přesně zahájení, což Jirkovi umožnilo hrou proti stísněnému postavení a horšímu střelci získat silnou iniciativu. Tentokrát se vyhnul zbrklé „vítězné“ oběti, naopak cizelérsky zesiloval pozici a s o dost lepším časem stál, dovolím si tvrdit, jednoznačně na výhru. Hledáním vítězného plánu však téměř dohnal soupeře časem a protože jej nenalezl, nabídl O. Crhovi půl bodu. Někteří z domácích se chytali za hlavu, Jirka své rozhodnutí temperamentně obhajoval, jak to umí snad jen on. Spravedlivý rozsudek dá až Fritz, ale neodpustím si názor – podle mne tam za domácí výhra byla.
Na šestém stole mi osud připravil opět černé. K mojí veliké radosti, což není ironie. Dlouho jsem dostával přes ústa se svým 1. …c6, až jsem se s tímto tahem naučil zacházet tak, abych přežil zahájení. Můj soupeř M. Hajný rozehrál Jf3 s krátkou rošádou a oboustranným střelcovým fianchettem a zdá se mi, že jsem pohodlně vyrovnal. Bylo vidět, že vůdce bílých obtížně hledal plán, a proto jsem se po delší úvaze rozhodl pro bu-bu-bu „h“ pěšcem. Bílý se lekl a přešel do obrany. Lavírováním jsem postavil figury tak, aby byly připraveny pro oběť za jednoho ze soupeřových pěšců před králem a čekal, až se soupeř splete. To se povedlo, když M. Hajný neopatrně zatáhl dámou, vyřadil ji z obrany a umožnil mi oběť na g3. Bílý ji přijal, což vedlo k těžkým ztrátám materiálu nebo matu. Pozice bílého se rozpadla a soupeř se po další oběti věže před matem vzdal.
Osudová partie pro konečné skóre zápasu se hrála na sedmé šachovnici. Za stavu 4:3 pro domácí rozhodovali o celkovém výsledku náš profesor Kohout a hostující Pavel Crha. Profesor uplatnil v zahájení zkušenost a stál aktivně. Ve střední hře se pozice hodně zjednodušila, ale bílý se při výměnách dopustil chyby a ztratil pěšce. Ve vzniklé věžové koncovce se projevila únava a věkový rozdíl mezi soupeři (profesor jistě promine). Černý hrál, protože musel, a bílý považoval remízu za natolik tutovou, že ve spojitosti s únavou nevěnoval pozici tolik pozornosti, kolik by zasloužila. Místo zisku pěšce, kterého měl soupeř navíc, vyměnil bílý pár pěšců a navíc tak nešťastně, že nechal P. Crhovi volného „f“ pika a jako bonus mu zaktivizoval krále – bod pro Boleslav.
Na osmé šachovnici narazil Vláďa Dočekal bílými na velice zkušeného soupeře M. Jačka. Musím poctivě přiznat, že partii jsem příliš detailně nesledoval, ale ze zahájení černý nevyšel vůbec dobře a byl to naopak bílý, kdo vymyslel plán a tlačil po „c“ sloupci. Partie se ve střední hře hrála na jednu branku, Vláďa tlak nevydržel, dopustil se několika přehlédnutí a partii před neodvratnou ztrátou materiálu vzdal.
Výsledkem byla celková remíza 4:4. Kdo neviděl, neuvěří. Navrhuji postih pro absentujícího kapitána v minimální výši deseti piv (všemi schváleno). Kromě šachové kvality by jeho přítomnost a služební bič zcela jistě zamezily nabízení alibistických remízek některými našimi hráči, nemluvě o pozitivním vlivu na celkový charakter mužstva. Járo, piju Prazdroj…     David Cozl


28.11.2010 - 4
.kolo  
Biomedica Říčany "B" - ŠK Rakovník  4 : 4   
Den zápasu jako by byl prokletý už od začátku. Tvrdé přírodní podmínky, nepřízeň času, celková atmosféra a jako bonus černé kočky, které ráno přebíhaly přes cestu jako šílené, napovídali, že již zápas bude velmi dramatický. I přes útrapy s organizací, vyzvedáváním hráčů a dlouhou cestou jsme dorazili do Říčan v plné síle, připraveni a odhodláni zvítězit. Soupeř nenastoupil v nejsilnější sestavě a tak jsme předpokládali, že bychom mohli celkem s přehledem zvítězit, ovšem osud připravil nám velmi horké chvilky. Podle šachovnic:
1. deska, kde byl souboj mládí se zkušeností prakticky rozhodl zápas. Náš matador získal ke svému prospěchu celou věž a pěšce navíc, ovšem udělal hrubou chybu, kdy věž vrátil, ale zůstala mu přivyhraná pozice, kterou ovšem pohřbil další hrubkou, po které ztratil figuru a bylo rozhodnuto.
2.deska, kde se odehrál souboj dvou mladých, nadějných (doufám) šachistů rozhodl špatný plán mladšího z nich. Zahájení jsem vybral jedno z nejostřejších ze svého repertoáru a Martin nebral obětovaný materiál a snažil se postavit pevnou, normální pozici, ovšem projevila se neznalost zahájení, zvolil špatný plán, který jsem tvrdě ztrestal, získal kvalitu a naprosto rozvrátil Martinovu pozici. Martin ještě za družstvo chvíli bojoval, ale poté svůj boj vzdal.
3.deska. Kuba se černými velmi pěkně a vynalézavě bránil a ve vhodnou chvíli vystrčil růžky, které nakonec byly velmi ostré a rozpáraly postavení bílého krále. Otěže partie ze svých rukou již nepustil.
4.deska. Náš kapitán, když viděl, že na 1. a 2. desce stojíme na výhru se rozhodl dát lepší pozici za remis, aby nás přiblížil k výhře, bohužel se nakonec ukázalo, že opravdu je nejtěžší vyhrát vyhranou partii.
5. deska. Grulich rozehrál zahájení, ze kterého vyšel s malou výhodou, ovšem dopustil se hrubé chyby, kterou již nemohl napravit. Zde se pro změnu uplatnilo Laskerovo pravidlo, že není vždy nejlepší tah ten, který dobře vypadá.
6. deska. Adam celou dobu svého soupeře přehrával a i když v závěrečné pozici neviděl vítěznou kombinaci, tak mu soupeř pomohl překročením svého času.
7. deska. Tato deska rozhodovala nakonec zápas. David měl celou dobu výhodu jak v pozici tak v čase, a i když musel odběhnout přeparkovat své auto, aby mu jej policisté neobuli, tak stále jsme věřili v jeho vítězství. David bojoval jako lev, až do vyčerpání všech možností, ale bohužel, soupeře nepřetlačil a tak rozhodl o závěrečné remíze.
8. deska. Pan Dočekal v dobré pozici ztratil pěšce a i když bojoval jako chameleón (neustále vymýšlel nové lsti a pasti), tak soupeř ze všech unikl a partii dovedl až k vítězství.
Cestou zpět se naštěstí na nás štěstí usmálo, když nám došla nafta na dálnici, ovšem skvělý řidič Grulich měl přesný odhad a zastavil přesně u stojanu na benzínce, kdo nezažil neuvěří. Doufejme, že si dají černé kočky pauzu, nebo je uloví a prodají Číňani v gyrosu.

12.12.2010 - 5.kolo  ŠK Rakovník - ŠK Kostelec nad Černými lesy  3,5 : 4,5   
V

16.01.2011 - 6.kolo  Sokol Kolín "B" - ŠK Rakovník  4,5 : 3,5
  Takovýchto zápasů jsem již zažil spousty, kdy stojí celý tým na vítězství a pak se vše co může pokazí. Vyjížděli jsme ráno v pohodě z Rakovníka a do Kolína jsme dorazili za 59 minut ještě se zastávkou u benzínky na kávu a snídani. Soupeři ještě neměli klíče od hrací místnosti, a tak jsme chtě nechtě museli potlačit chuť zvracet při pohledu na budovu sokolovny, která se rozpadala před očima, „půlka“ byla zrekonstruovaná a z druhé půlky padaly věžičky. Vše korunovaly bílá plastová okna na staré budově sokolovny z roku 1885, která působila jako pěst na oko, jak poznamenal pan Grulich. Zápas jsme málem začali bez Vojty Plívy, který se kamsi zatoulal, ale naštěstí se objevil před začátkem utkání.  Po šachovnicích: Na první desce náš matador pan Plíva s přehledem uplichtil svého silného soupeře. Na druhé desce jsem si poradil se soupeřem jak s neviňátkem, protože jsem jej rozsekal na kousky a už po 18 tazích vzniklá pozice byla na ručník, také jsem ji korunoval matovým útokem, místo žehlení materiálu jak mám ve zvyku. Na 3. desce pan Volf neudržel remízovou pozici s pěšcem méně, ovšem s oboustrannými šancemi. Na 4. desce pan Grulich v slibné pozici volžského gambitu udělal chybku a zabiják Baláček natáhl, zamířil a trefil cíl. Na 5. desce, abych se přiznal vůbec si nevybavuji průběh této partie, takže musím jen konstatovat, že skončila remízou. Na 6. desce Adam Čáp postavil lepší pozici, ve které ztratil pika, získal protišance a v časovce pozici poslal do Bermudského trojúhelníku. Na sedmé desce náš velký kouzelník David Cózlfield soupeře rozsekal napadrť. Na osmé desce pan Dočekal postavil vyhranou pozici, ve které nenašel správný plán a v prohrané pozici o pár tahů později se se svým soupeřem dohodli na remíze. Suma sumárum jsme prohráli, což značí jediné, získali jsme méně jak 4 body.

30.01.2011 - 7.kolo  ŠK Rakovník - Caissa Úholičky  6 : 2
Zápas probíhal velmi poklidně. Za oknem svítilo sluníčko, ptáčci zpívali, opilci vyspávali kocovinu, psi štěkali (v pátek jsem zaslechl důchodce, jak se baví, že poslední dobou jejich čtyřnozí mazlíčci přestali štěkat, no hotová katastrofa!) akorát soupeři zažili pekelné chvilky, když jim málem nedorazilo 2. auto.  Po pár blickách a vyřizování účtu s Jindrou Novákem(jak jinak) bohudík druhé auto dorazilo, pro mě a Jindru spíše bohužel, a tak slavně začal zápas šachových kolosů. Zápas se vyvíjel jako na horské dráze, v jeden okamžik jsme stáli na prohru 7:1!!, ale díky velkému úsilí a nezlomné víře hráčů ve vítězství  a také 30 minutám k dobru na hodinách a mantře Davida Cózla, jsme zápas otočili a zvítězili. Půjdeme na exkurzi po šachovnicích: Na 1. desce náš velký šéf pan Satranský pomaličku a polehoučku přehrával matadora pana Vanku a pěknou závěrečnou kombinací mu zasadil smrtelnou ránu a pan Vanka byl donucen složit zbraně, vyvěsit bílou vlajku a podepsat list o kapitulaci. Na 2. desce souboj dvou legend českého šachu vyústil velmi překvapivě v remízu, pozice prakticky nevybočila z rovnováhy a to se hrála skoro až do holých králů. Na 3. desce můj soupeř a jmenovec (oba Radkové, to musím poznamenat, poprvé za můj šachový život jsem hrál s někým se stejným křestním jménem(tedy pokud se nemýlím, ovšem k mé skleroze je to možné), je vidět že jméno Radek je v šachu vzácné, naštěstí) pan Vevera postavil velmi nadějnou pozici(nebudu psát, že jsem stál naprohru, protože prohranější pozice postavili i někteří spoluhráči, kteří partie otočili naštěstí v náš prospěch), ale nepřesným útokem přešel do pozice, kde jsem jej ošulil o pika a ještě před časovou kontrolou mu spadl prapor v beznadějné koncovce.  Na 4. desce Kuba postavil prohranou pozici, kterou soupeř líbivým útokem z*****l do remízové pozice, kterou s naprostým přehledem prohrál. Na 5. desce pan Volf soupeře tak dlouho dusil v zavřené a mírně lepší pozici, až se soupeř udusil, uvařil, zakonzervoval, sám se naservíroval a celkově zhroutil a pozici poslal do kytek jako jeho spolubojovníci. Pan Grulich na 6. desce soupeře, který zahájil nekorektní útok, naprosto přehrál a získal i materiál navíc, ovšem pak se stáhl do obrany a skočil na špek, který jej stál celou partii. Na 7. šachovnici byla vidět velká spokojenost s remízovou pozicí, jelikož ani jedna strana se prakticky nepokusila o nějakou velkou akci,i když obě strany měly spousty možností,  a tak partie skončila remízou. Na osmé desce se partie odehrávala za zvuku sanskrtových monoslov, kterými pan Cózl hypnotizoval soupeře, neustále místností cestovalo utvakrišta, což asi znamená zahraj kravinu vole, a také to zapůsobilo, soupeři se konečně podařilo toto heslo přeložit do češtiny, kravinu zahrál a David zvítězil. No hlod, cizí jazyky se dají uplatnit víckrát než si myslíme, a tak slavme vítězství nad velmi silným a houževnatým soupeřem z Úholiček, který sice prokázal lepší poziční a kombinační cit, ovšem nevydržel s nervy.

13.02.2011 - 8.kolo  Kralupy nad Vltavou "B" - ŠK Rakovník   5,5 : 2,5
T

27.02.2011 - 9.kolo  ŠK Rakovník - Biomedica Říčany "A"   1,5 : 6,5
T

20.03.2011 - 10.kolo  TJ Bohemia Poděbrady - ŠK Rakovník   4,5 : 3,5
Den začal jako každý jiný, nejdřív potemnělo a pak se naše polokoule otočila k nejbližší a jediné hvězdě naší soustavy a potemnělý Rakovník se zalil světlem z této hvězdy. Doufejme, že se tak bude dít ještě pár milionů, dokud neosídlíme nějaké jiné planety a soustavy a pak se vzájemně nevyvraždíme.Sešli jsme se u sokolovny, odkud jsme měli vyjíždět směrem na Poděbrady, které jsme chtěli vzít ztečí a vyplenit, popřípadě velkoryse někoho ušetřit, aby jsme přeci jen dostáli Ženevské konvenci. Díky našemu závodníkovi panu Grulichovi jsme vzdálenost mezi luhy a háji Křivoklátska a městem husitského krále urazili za hodinu a brány jsme našli otevřené, jaké to nedopatření obránců, pravděpodobně večer příliš přehnali přípravu a pak se trošku napití odkutáleli do postelí, odkud se jim nechtělo. No není se čemu divit, komu by se chtělo z vyhřátého pelíšku. Naše příprava byla mnohem kvalitnější, po tuhém tréninku jsme zapomněli na adresu hrací místnosti, nebo jsme ji spíš nikdy nevěděli.Zde jsme bohužel málem nenašli hrací místnost, i když nám domácí v zpravodaji přáli hodně štěstí při hledání, evidentně myšleno ironicky. Když jsme marně bloudili kolem nádraží potkali jsme bandu čtyř individuí, která nám přišla velmi povědomá. Málem jsem se lekl, že jsem je viděl večer ve zprávách, že jsou v celostátním pátrání, ale naštěstí to byla druhá půlka našeho mančaftu, vlastně celou dobu než jsme je potkali nám vlastně byli ukradení, protože jsme věřili, že i ve čtyřech nějaké husity zmáknem jejich řemdichem, no to musím dodat, při projíždění Poděbrad jsme narazili pouze na obchodní dům Jiří, ale jiné pamětihodnosti jeho vlády ne, nechci se přít, ale město evidentně na svou historii moc nedbá, tedy ovšem kromě kvalitních laviček pro bezdomovce, ale sekundanti se přeci jen hodili, aby jsme se neunavili přespříliš.Do hrací místnosti jsme vstoupili přesně v 10:00, zasedli, nabili zbraně a zahájili dobývání městského opevnění. Zápas probíhal vcelku nenormálně. Stav zápasu se obracel od 7:1 k 1:7 nejméně 2 krát a od 6:2 k 2:6 nepočítaně. Jelikož jsem dohrál první, tak jsem si to také pěkně užil, jelikož kdo by takové drama viděl, určitě by nepřežil ani 2 hodiny, protože maximální vypětí diváka je při takovém zápasu nepředstavitelné.
1. šachovnice prošla X obraty, od remízy přes prohru k v výhře a zpátky a znovu nazpět až skončila v mírně lepší pozici pro nás remízou. Na 2. prkně proti sobě bojovali dva ukrutní válečníci, jeden Vodník připravil soupeři pastičku, pomalu prohluboval rybník až do něj zahučela figura, bohužel zahučením figury se otevřela cestička k věčnému šachu mého sumce a zbylý kapříci a karásci nemohli věčnému napadení svého vládce zabránit. Hold další půlka. Na 3. desce náš velikán velikánů bojoval titánský souboj s Krakenem, který mírně lepší pozici neustále utahoval až našeho Persea vymačkal na krev a kost a Perseus nezachránil alespoň půl bodu a musel před Krakenem pokleknout a sklonit zbraně. Hold vše nedopadá jako v pohádce, doufám, že znáte, že největší nebezpečí pro děti jsou pohádky, protože pak začnou věřit, že dobro zvítězí a dopadne to naopak, hold Kubo, nekoukej na večerníček! Na 4. desce bojoval dobrý muž s velkou vervou, určitě svému Gut nedostával, ale nakonec konečná remíza ukázala, že Gut znamená dobrý k soupeřům, ze začátku stál hůře, ale pak soupeř udělal hrubku a horší pozici nakonec uhájil, i když byl těžce zkoušen. Na 5. desce náš vlčák se zakousl do soupeře jako tygr, trhal jej jako krokodýl, amputoval mu pěšce jako cirkulárka a neprosadil jej k bodu jako příliš velkorysý člověk. Ovšem partie prošla také spoustem zvratů. Na 6. desce náš závodník pan Grulich získal pěšce, bohužel se dostal do koncovky nestejných střelců, kterou i přes maximální úsilí nevyhrál. Při cestě zpátky nám jako obvykle málem došlo palivo, takže jsme zase začínali horké chvilky při dojíždění k čerpačce. Na 7. desce Adam ukázal, že na šachovnici je vše možné, postavil remízu, kterou přetavil do prohry, kterou přetavil do výhry, kde si vzal kvalitu místo věže, následně soupeře krmil pěšci až se dostal pod maty, které uhájil za cenu půlení bodů. Na 8. desce pan Dočekal postavil remízu, ve které ztratil pěšce, následně 2 získal a dotáhl pika na 6. řadu, výhru však neviděl a piky poztrácel dostal se do věžovky s pikem méně, kterou málem prohrál, ale neprohrál. Hold, ani Poděbrady jsme nedobyli a odtáhli jsme bez kořisti, ale jsme zachráněni a to je to nejdůležitější.

03.04.2011 - 11.kolo  ŠK Rakovník - JOLY Lysá nad Labem C   4,5 : 3,5
Jako obvykle musím začít ránem, jelikož většinou den takto začíná, pokud jste ovšem večer nebyli na Brutusech a tam se neožrali jako prasata. V tom případě se možná někdo probudil až odpoledne a teprve tehdy pro něj den začal. Ovšem náš velký mančaft nebyl oslaben podnapilými hráči, nebo u některých hráčů spíše posílen, (třeba Maník) a tak jsme se pustili s našimi soky do boje. Začalo se včas, což o to, ale náš velký šéf, pan Satranský, musel jet pro našeho lazara, Davida Cózla, k němu domu a přivézt jej, a k Davidovu velkému vzteku akorát zjistit, že soupeři přijeli v sedmi lidech a David může akorát tak dělat holku pro všechno. Kdyby byli soupeři trošku slušnější, tak by zavolali a netahali lidi po nemoci na šachy, to dá rozum. Ale přejděme na šachovnice. Na první šachovnici pan Satranský hrál s Robertem Fialou, který si potykal se svým bývalým kapitánem Davidem Cózlem, znají se prý z nějakého dobrého oddílu, za který jsem také kdysi hrával 1. desku, teda pokud se nedostavil Maník. A hned se vysypala jedna krásná připomínka, která navazuje na krásnou historku, která nezůstane utajena. Při posledním kole soutěže XY, před YX lety David jako kapitán nebyl přítomen zápasu svého mančaftu, ale pověřil Stolze, aby Fialu odměnil po zápase, a Stolz Fialu vášnivě políbil, evidentně měl trošku zředěnější krev nebo to pro něj byla ta největší odměna. Doufám, že jsem tu historku za ten rok nezapomněl, protože mi jí už dávno kdysi David řikal při cestách s tím slavným Spartak Žebrák a připomínka: Roberte, se Stolzem jsme si o tobě minulý týden povídali,, mi okamžitě připomněla tuto etapu života soupeřovic 1. šachovnice. K partii, pan Satranský se evidentně něčemu ode mě přiučil během našich seancí a soupeře baf útokem zničil, čímž si vylepšil náladu a skore, nádherná tečka na závěr sezony a ukázková miniaturka. Tímto úspěchem nám ukázal, jakým směrem se máme vydat. Na druhé šachovnici pan Plíva se inspiroval též a obětoval dámu za věž a střelce v cca rovné pozici, když soupeř obětoval předtím kvalitu za útok a ten stále trval a následně Plíva dostal 2 tahový mat. Evidentně to vzal za špatný konec. Na třetí šachovnici se děly věci, už po 8. tahu stála pozice černého na ručník a hodiny ukazovali 1 minutu spotřebovanou u bílého a půl hodiny u černého a tento rozdíl propastně rostl. Hrál se můj oblíbený zabiják a soupeře jsem svíral, dělal mu slabinky a v závěru přepočítal a vytěžil z toho figuru. Na čtvrté šachovnici naše opora bohužel přehlídla taktický obrat a v partii si už pan Volf ani neškrtl. Na páté šachovnici partie nevypadla z rovnováhy a oba soupeři po právu dělili body. Na 6. šachovnici prakticky taktéž. Na sedmé desce Adam obětoval pěšce a soupeř mu nabídl remízu, která nám zajistila minimálně bod a tak ji přijal. I když kdyby hrál trochu déle, mohl se dostat do lepší pozice s rovným materiálem. Na osmé šachovnici se odehrála největší bitva celé sezony, David Cózl svého soupeře hypnotizoval tak dlouho, až soupeř neudělal ani tah a spadl na čas. Pěkný výkon Davide. Jinak sezona za námi, udrželi jsme se, nepostoupili jsme, přežili jsme a celkově zase šachově poposkočili o trochu výše. Jinak chtěl bych poděkovat všem spoluhráčům za maximální výkon v celé sezoně a maximální nasazení a soupeřům za odevzdané body a pěkné bojovné partie. Ať se zase po létě sejdeme všichni ve zdraví a začneme nekonečný boj nad 64 políčky znovu.

Nalosování, výsledky, tabulku a další podrobnosti najdete zde


[ ZPĚT ]