První
ročník v nově uspořádaných
soutěžích tedy hrajeme hned v té
nejvyšší. Tedy
nejvyšší v kraji. Po letech totiž
máme pouze jediný krajský přebor, ve
kterém mohou hrát jen ti
nejlepší (a tedy i my!). Silou se
náš krajský přebor nyní
téměř vyrovná 2.lize a tak jsme si mohli položit
pouze jediný cíl. Udržet se v této
soutěži. To však neznamená, že bychom se chtěli
potácet někde vzadu plni strachu o existenci.
Díky hostům máme sestavu schopnout porazit
kohokoliv, což, alespoň doufám, bude brzy patrné
i z výsledků. Dolů nás v podstatě bude
srážet ne naše malé
sebevědomí, ale hlavně naše
známá schopnost také s
kýmkoliv prohrát. A tak doufejme, že
více bude těch překvapivých výher a že
se nám naše mládež za důvěru
odvděčí.
Popisy utkání budou tentokrát
mít více autorů, tak můžete vždy
hádat, koho styl právě
luštíte.
10.10.2010 - 1.kolo
ŠK
Rakovník - JAWA Brodce 5,5:2,5
Obě mužstva
nastoupila bez svých "jedniček". Po
zahájení vypadaly partie celkem vyrovnaně. Jen tu
mou jsem nevěděl, jak hodnotit. Soupeř mi černými obětoval
pěšce za vývin figur a hrál rychle
(usoudil jsem, že tuto variantu zná a já ne), ale
na to jsem zvyklý. Zneklidněl jsem, až když
zahrál velkou rošádu, kterou jsem
nečekal. Tradičně první přišel Vojta
Plíva, jestli může nabídnout remis.
Zamítl jsem. Po dalších dvou
tazích mu ji nabídl soupeř, a to už byl Vojta
neoblomný (myslím si, že i pozice tomu
odpovídala). Hned vzápětí remizoval
David Cozl, který se raději ani neptal. Petr Gutman mi
sdělil, že se ve své pozici zrovna "moc dobře
necítí". Vzhledem k tomu, že mě soupeř
nadále "dusil" a ostatní partie byly
vyrovnané, rýsoval se mi celkový
výsledek zápasu docela černě. Ale proč stahovat
kalhoty, když brod je ještě daleko?! Mému soupeři
došly teoretické znalosti a konečně
také začal přemýšlet
vlastní hlavou. Petrovi soupeř odmítl
nabídnutou remis a asi aby se na něj za to nezlobil, daroval
mu pěšce! Jakub Haman svou pozici stále
pomaloučku polehoučku zlepšoval. Vláďa Dočekal
hrál sebejistě a bojovně, ale jako většinou s
horším časem. Proto jsem mu řekl, aby
hrál v klidu (že nám stačí i remis).
Jako první vyhrál, myslím, Jakub. Můj
soupeř se při vymýšlení
nejlepších tahů viditelně trápil (a
znervozněl) - nejenže je nenašel, ale postupně
dosáhl ještě horšího času
než já! V oboustranné časové
tísni nakonec ztratil věž a partii vzdal. Do třetice
všeho dobrého - zvítězil i Petr a
mohli jsme oslavovat celkové
vítězství. Pan Kohout nepřipustil během partie
soupeři myšlenky na vítězství, naopak
v koncovce měl tyto ambice asi on sám, ale partie nakonec
skončila spravedlivou remízou.
Toť
můj stručný komentář. Některé
pasáže zápasu jsem nemohl sledovat, protože jsem
měl problémy s vlastní partií, takže
se nezlob, pokud některý spoluhráč viděl průběh
"jinýma očima".
31.10.2010 - 2.kolo
Pyrit Příbram -
ŠK Rakovník 2,5:5,5
Do
Příbrami jsme jeli jako papírový
outsideři a už vzhledem
k naší sestavě se jevila
myšlenka
na zisk bodů jako příliš optimistická.
Ovšem po bezproblémové cestě se
ukázalo,
že ani sestava domácích není
v plné palbě a naděje na zisk bodů se
rázem
přiblížila. Jako
první
jsem dohrál já, když soupeř si těsně za vodami
teorie
vybral slabou chvíli a
nabídl mi příležitost ke smeči, kterou jsem
nepohrdl, a
rázem jsme vedli 1:0.
Na šachovnicích stáli zatím
zajímavé pozice, ve kterých se mohlo
stát
cokoliv.
Po cca hodině hry získal Plíva čistého
pěšce, ale dobral jej, podle mě, špatnou
figurou a v následné pozici, kdy měl
soupeř za
pěšce velmi aktivního krále
a dobré perspektivy na remízu, se raději dohodli
na
remíze, která byla pro oba
hráče určitě spravedlivou odměnou za předvedenou hru,
1,5-0,5.
Zatím vzniklé
pozice signalizovaly, že by se mohlo, ač bylo zatím brzo
soudit,
vítězství
přiklonit na stranu vyzyvatelů z Rakovníka.
Satranský držel s Pincem
slušnou pozici, Jakub energicky a vytrvale
odrážel
útoky starého lišáka
Trmala,
Míra Volf měl dobré protišance, i když
stál
stísněně, Adam soupeře školil, jak
že se to šachy vůbec hrají, David stál
pevně, ale
pod tlakem a náš maskot pan
Dočekal se pustil do tvrdé taktické přestřelky se
svým soupeřem. Jako
další
dohrál pan Dočekal, který měl svou pozici
v jednu
chvíli vyhranou, ale
nedokázal najít rozhodující
úder a
tak soupeř, který měl k dobru figuru,
kterou pan Dočekal obětoval, se nakonec radoval ze zisku
celého
bodu. Ovšem za
předvedený výkon, který
nepostrádal odvahu
a chuť k boji, zaslouží oba
aktéři pochvalu. Další
dohrál Adam,
který soupeře drtil od začátku do konce,
úder
střídal úder, soupeř se během partie
k ničemu
nedostal, a tak Adam mohl slavit,
2,5-1,5. Za tohoto stavu se ještě hráli 4 partie,
které ovšem rozhodovali celý
zápas. Pan Satranský stál již velmi
podezřele a
bylo vidět, že Pinc nabídnutou
šanci chce za každou cenu využít a i přes
zaváhaní tuto šanci využil. Pan
Trmal, který celou partii tahal za
delší konec
zazmatkoval, přehlídl kvalitu a
rázem mohl Kuba slavit vítězství proti
šachovému veteránovi. 3,5-2,5. Volf
krásně zakombinoval a soupeř, který byl evidentně
zdrcen
přehlídnutou
kombinací, se nedokázal zkonsolidovat
k úspěšnému odporu a tak jsme
mohli
slavit již jisté vítězství.
Vše
završil David, který prokázal
pevné nervy a
přesnou ruku, když svého soupeře na závěr
zdecimoval a
potvrdil náš drtivý triumf
v Příbrami. 5,5-2,5 Doufejme,
že všichni
soupeři budou takto ochotní a rádi nám
budou vozit nebo odevzdávat body.
14.11.2010 - 3.kolo
ŠK
Rakovník - Sokol Mladá
Boleslav 4 : 4
Dobrý
den, vážení sportovní
přátelé! Vítám
Vás u téměř
přímého přenosu ze zápasu
ŠK Rakovník – Sokol Mladá
Boleslav v šachu.
Komentáře jsem se pro tentokrát ujal
já a to hned z několika dobrých
důvodů. Tradiční pisatel ing. Satranský odjel za
sedmero hor na západ a průběh
utkání neviděl, jeho zástupce
Ráďa Wasserbauer je údajně kdesi na
týdenním
pravopisném školení,
povídali jedni. Druzí zase, že odjel na
šachový kurz pro
břídily a měkkýše, kdo ví
(volně přeloženo: co se týče mých
partií, první ze
jmenovaných je nepatřičně kritizuje, druhý zase
nedostatečně chválí, proto
psaní komentářů nejsou hodni…).
Pilně jsem se
snažil po očku sledovat dění na všech stolech
a nyní je v této podobě neuměle
předávám…
Koukat bylo na co
ještě před tím, než někdo vůbec
zatáhl.
Hodiny na třetí šachovnici se lekly
nářezu, když ke stolu usedli staří blicaři
Gutman a Záhorbenský, a zatvrzele se nechtěly
nechat přemačknout. Během
čtvrthodinky jim šroubovákem domluvil
domácí Míra Volf, ale na
zdraví digitálek
to téměř nemělo vliv, neboť pánové se
po pár tazích velmistrovsky domluvili na
remízce. Gutman pak pochodoval okolo stolů,
střídavě nad pozicemi protahoval
krk kroucením a hlavu vrtěním a celkově se
tvářil…no prostě tvářil.
Po
necelých dvou hodinách se začaly na
ostatních šachovnicích
rýsovat pozice a přes papírovou převahu soupeřů,
vyjádřenou vyšším ratingem
na
všech stolech, pro nás nevypadaly vůbec zle.
Závěr některých partií a
celkový
výsledek je proto pro nás jednoznačným
zklamáním, promarněnou
příležitostí a
snad i poučením.
Na
první šachovnici Plíva svým
tradičním způsobem, ale jako
vždy bez problémů, držel rovinu a
bílými se nepouštěl do
„žádných větších
akcí“. Jeho soupeř Drábek na
základě toho usoudil, že v pozici za
černé
něco je, a odmítl nabízenou remízu.
Totéž se za půl hodiny opakovalo a když se
postavení zjednodušilo natolik, že bych
remízu viděl snad i já, nabídl ji pro
změnu
Drábek Plívovi. Ten ji
„překvapivě“ přijal.
Na
druhé desce létaly blesky.
Zkušený praktik Vodička zle
zatápěl Kubovi Hamanovi - plán v partii
založil na oběti kvality za volné
pěšce, které se snažil propasírovat do
dámy. Kuba však nalézal
dobré obranné
tahy a ustaraně začínal vypadat jeho soupeř (odhaduji,
protože po nějakou dobu
přestal odbíhat na cigárko).
Protlačovaný bílý
„c“ pěšec se zasekl na
šesté
řadě, Kuba vzápětí po chybě soupeře
vrátil kvalitu a přešel do
dámské koncovky
s pěšcem navíc. Respektive
nepřešel, protože zopakoval tah a zřejmě pod
dojmem situace na ostatních deskách
nabídl remízu. Později mi na chodbě
vysvětlil, že i s pikem více byla pozice poměrně
riziková, vzhledem
k soupeřovu „a“ pěšci. Sice
blokovanému, ale zato na šesté řadě,
takže
remíza byla v daný okamžik
rozumným řešením (já bych
to mydlil – přece jen
porazit „Voďara“ se nepovede každý den).
Čtvrtá
šachovnice Horák – Volf
nabízela vrcholně zajímavý
souboj. Ve střední hře vznikla složitá pozice
s urputnou přetahovanou o
centrum, v níž ale nechyběly taktické
pasti a „špeky“. K tomu se po
další hodině přidala časová
tíseň obou soupeřů a okolo stolu se zaslouženě
vytvořil kruh obecenstva. Mírovi se v časovce
podařilo uzmout soupeři dva
pěšce. Ten se snažil o aktivní protihru
v centru, při které se ale zapletl
králem do matové sítě,
ztrácel figuru a partii vzdal.
Na
páté šachovnici se
k bojovnému výkonu vzepjal
náš
„tunisan“ Jirka Grulich. Jeho silný
protivník Ondřej Crha nesehrál přesně
zahájení, což Jirkovi umožnilo hrou proti
stísněnému postavení a
horšímu
střelci získat silnou iniciativu. Tentokrát se
vyhnul zbrklé
„vítězné“ oběti,
naopak cizelérsky zesiloval pozici a s o dost
lepším časem stál, dovolím
si tvrdit, jednoznačně na výhru.
Hledáním vítězného
plánu však téměř dohnal
soupeře časem a protože jej nenalezl, nabídl O. Crhovi půl
bodu. Někteří
z domácích se chytali za hlavu, Jirka
své rozhodnutí temperamentně obhajoval,
jak to umí snad jen on. Spravedlivý rozsudek
dá až Fritz, ale neodpustím si
názor – podle mne tam za
domácí výhra byla.
Na
šestém stole mi osud připravil opět
černé. K mojí
veliké radosti, což není ironie. Dlouho jsem
dostával přes ústa se svým 1.
…c6,
až jsem se s tímto tahem naučil zacházet
tak, abych přežil zahájení. Můj
soupeř M. Hajný rozehrál Jf3
s krátkou rošádou
a oboustranným
střelcovým fianchettem a zdá se mi, že jsem
pohodlně vyrovnal. Bylo vidět, že
vůdce bílých obtížně hledal
plán, a proto jsem se po delší
úvaze rozhodl pro
bu-bu-bu „h“ pěšcem.
Bílý se lekl a přešel do obrany.
Lavírováním jsem postavil
figury tak, aby byly připraveny pro oběť za jednoho ze
soupeřových pěšců před
králem a čekal, až se soupeř splete. To se povedlo, když M.
Hajný neopatrně
zatáhl dámou, vyřadil ji z obrany a
umožnil mi oběť na g3. Bílý ji přijal,
což vedlo k těžkým ztrátám
materiálu nebo matu. Pozice bílého se
rozpadla
a soupeř se po další oběti věže před matem vzdal.
Osudová
partie pro konečné skóre zápasu se
hrála na sedmé
šachovnici. Za stavu 4:3 pro domácí
rozhodovali o celkovém výsledku
náš
profesor Kohout a hostující Pavel Crha. Profesor
uplatnil v zahájení
zkušenost a stál aktivně. Ve střední
hře se pozice hodně zjednodušila, ale
bílý
se při výměnách dopustil chyby a ztratil
pěšce. Ve vzniklé věžové koncovce se
projevila únava a věkový rozdíl mezi
soupeři (profesor jistě promine). Černý
hrál, protože musel, a bílý považoval
remízu za natolik tutovou, že ve
spojitosti s únavou nevěnoval pozici tolik
pozornosti, kolik by
zasloužila. Místo zisku pěšce, kterého
měl soupeř navíc, vyměnil bílý
pár pěšců
a navíc tak nešťastně, že nechal P. Crhovi
volného „f“ pika a jako bonus mu
zaktivizoval krále – bod pro Boleslav.
Na osmé
šachovnici narazil Vláďa Dočekal
bílými na velice
zkušeného soupeře M. Jačka. Musím
poctivě přiznat, že partii jsem příliš
detailně nesledoval, ale ze zahájení
černý nevyšel vůbec dobře a byl to naopak
bílý, kdo vymyslel plán a tlačil po
„c“ sloupci. Partie se ve střední hře
hrála
na jednu branku, Vláďa tlak nevydržel, dopustil se několika
přehlédnutí a
partii před neodvratnou ztrátou materiálu vzdal.
Výsledkem
byla celková remíza 4:4. Kdo neviděl,
neuvěří.
Navrhuji postih pro absentujícího
kapitána v minimální
výši deseti piv
(všemi schváleno). Kromě
šachové kvality by jeho přítomnost a
služební bič
zcela jistě zamezily nabízení
alibistických remízek některými
našimi hráči,
nemluvě o pozitivním vlivu na celkový charakter
mužstva. Járo, piju Prazdroj…
David Cozl
28.11.2010 - 4.kolo
Biomedica Říčany
"B" - ŠK
Rakovník 4 : 4
Den zápasu
jako by byl prokletý už od začátku.
Tvrdé přírodní podmínky,
nepřízeň času,
celková atmosféra a jako bonus černé
kočky, které ráno přebíhaly přes cestu
jako šílené, napovídali, že
již zápas bude velmi dramatický. I přes
útrapy s organizací,
vyzvedáváním hráčů a
dlouhou cestou jsme dorazili do
Říčan v plné síle, připraveni
a odhodláni zvítězit. Soupeř nenastoupil
v nejsilnější sestavě a tak jsme
předpokládali, že bychom mohli celkem
s přehledem zvítězit, ovšem osud
připravil nám velmi horké chvilky. Podle
šachovnic:
1. deska, kde byl souboj mládí se
zkušeností prakticky rozhodl
zápas. Náš matador získal
ke svému
prospěchu celou věž a pěšce navíc,
ovšem
udělal hrubou chybu, kdy věž vrátil, ale zůstala mu
přivyhraná pozice, kterou
ovšem pohřbil další hrubkou, po
které
ztratil figuru a bylo rozhodnuto.
2.deska, kde se odehrál souboj dvou mladých,
nadějných
(doufám) šachistů rozhodl
špatný
plán mladšího z nich.
Zahájení
jsem
vybral jedno z nejostřejších ze
svého
repertoáru a Martin nebral obětovaný
materiál a snažil se postavit pevnou,
normální
pozici, ovšem projevila se
neznalost zahájení, zvolil
špatný
plán, který jsem tvrdě ztrestal,
získal
kvalitu a naprosto rozvrátil Martinovu pozici. Martin
ještě za družstvo chvíli
bojoval, ale poté svůj boj vzdal.
3.deska. Kuba se černými velmi pěkně a vynalézavě
bránil a
ve vhodnou chvíli vystrčil růžky, které nakonec
byly velmi ostré a rozpáraly
postavení bílého krále.
Otěže partie ze svých rukou již nepustil.
4.deska. Náš kapitán, když viděl, že
na 1.
a 2. desce stojíme na
výhru
se rozhodl dát lepší pozici za remis,
aby nás přiblížil k výhře,
bohužel
se nakonec ukázalo, že opravdu je
nejtěžší vyhrát vyhranou partii.
5. deska. Grulich rozehrál
zahájení, ze kterého vyšel
s malou výhodou, ovšem dopustil se
hrubé chyby, kterou již nemohl
napravit. Zde se pro změnu uplatnilo Laskerovo pravidlo, že
není vždy nejlepší
tah ten, který dobře vypadá.
6. deska. Adam celou dobu svého soupeře přehrával
a i když
v závěrečné pozici neviděl
vítěznou kombinaci, tak mu soupeř pomohl
překročením svého času.
7. deska. Tato deska rozhodovala nakonec zápas. David měl
celou dobu výhodu jak v pozici tak v čase,
a i když musel odběhnout
přeparkovat své auto, aby mu jej policisté
neobuli, tak stále jsme věřili
v jeho vítězství. David bojoval jako
lev, až do vyčerpání všech
možností,
ale bohužel, soupeře nepřetlačil a tak rozhodl o
závěrečné remíze.
8. deska. Pan Dočekal v dobré pozici ztratil
pěšce a i
když bojoval jako chameleón (neustále
vymýšlel nové lsti a pasti), tak
soupeř
ze všech unikl a partii dovedl až
k vítězství.
Cestou zpět se naštěstí na nás
štěstí usmálo, když nám
došla nafta
na dálnici, ovšem skvělý řidič Grulich
měl
přesný odhad a zastavil přesně u stojanu na
benzínce, kdo
nezažil neuvěří.
Doufejme, že si dají černé kočky pauzu, nebo je
uloví a prodají Číňani
v gyrosu.
12.12.2010 - 5.kolo
ŠK
Rakovník - ŠK Kostelec nad Černými
lesy 3,5 : 4,5
V
16.01.2011 - 6.kolo
Sokol Kolín "B" - ŠK
Rakovník 4,5 : 3,5
Takovýchto
zápasů jsem již zažil spousty, kdy stojí
celý tým na vítězství a pak
se vše co
může pokazí. Vyjížděli jsme ráno
v pohodě z Rakovníka a do
Kolína
jsme dorazili za 59 minut ještě se zastávkou u
benzínky na kávu a snídani.
Soupeři ještě neměli klíče od hrací
místnosti, a tak jsme chtě nechtě museli
potlačit chuť zvracet při pohledu na budovu sokolovny, která
se rozpadala před
očima, „půlka“ byla zrekonstruovaná a
z druhé půlky padaly věžičky. Vše
korunovaly bílá plastová okna na
staré budově sokolovny z roku 1885,
která
působila jako pěst na oko, jak poznamenal pan Grulich. Zápas
jsme málem začali
bez Vojty Plívy, který se kamsi zatoulal, ale
naštěstí se objevil před začátkem
utkání. Po
šachovnicích: Na první desce
náš matador pan Plíva
s přehledem uplichtil svého silného
soupeře. Na
druhé desce jsem si poradil se soupeřem jak
s neviňátkem, protože jsem jej
rozsekal na kousky a už po 18 tazích vzniklá
pozice byla na ručník, také jsem
ji korunoval matovým útokem, místo
žehlení materiálu jak mám ve zvyku. Na
3.
desce pan Volf neudržel remízovou pozici
s pěšcem méně, ovšem
s oboustrannými šancemi. Na 4. desce pan
Grulich v slibné pozici
volžského gambitu udělal chybku a zabiják
Baláček natáhl, zamířil a trefil
cíl.
Na 5. desce, abych se přiznal vůbec si nevybavuji průběh
této partie, takže
musím jen konstatovat, že skončila remízou. Na 6.
desce Adam Čáp postavil lepší
pozici, ve které ztratil pika, získal
protišance a v časovce pozici poslal
do Bermudského trojúhelníku. Na
sedmé desce náš velký
kouzelník David Cózlfield
soupeře rozsekal napadrť. Na osmé desce pan Dočekal postavil
vyhranou pozici,
ve které nenašel správný
plán a v prohrané pozici o
pár tahů později se se
svým soupeřem dohodli na remíze. Suma
sumárum jsme prohráli, což značí
jediné,
získali jsme méně jak 4 body.
30.01.2011 - 7.kolo
ŠK
Rakovník - Caissa Úholičky 6 : 2
Zápas
probíhal velmi poklidně. Za oknem svítilo
sluníčko, ptáčci zpívali, opilci
vyspávali kocovinu, psi štěkali (v
pátek jsem zaslechl důchodce, jak se baví,
že poslední dobou jejich čtyřnozí
mazlíčci přestali štěkat, no hotová
katastrofa!)
akorát soupeři zažili pekelné chvilky, když jim
málem nedorazilo 2. auto. Po
pár blickách a vyřizování
účtu
s Jindrou Novákem(jak jinak) bohudík
druhé auto dorazilo, pro mě a Jindru
spíše bohužel, a tak slavně začal
zápas šachových kolosů.
Zápas se vyvíjel jako
na horské dráze, v jeden okamžik jsme
stáli na prohru 7:1!!, ale díky
velkému úsilí a nezlomné
víře hráčů ve vítězství a také 30
minutám k dobru na hodinách a
mantře Davida Cózla, jsme zápas otočili a
zvítězili. Půjdeme na exkurzi po
šachovnicích:
Na 1. desce náš velký
šéf pan Satranský pomaličku a
polehoučku přehrával
matadora pana Vanku a pěknou závěrečnou kombinací
mu zasadil smrtelnou ránu a
pan Vanka byl donucen složit zbraně, vyvěsit bílou vlajku a
podepsat list o
kapitulaci. Na 2. desce souboj dvou legend českého
šachu vyústil velmi
překvapivě v remízu, pozice prakticky nevybočila
z rovnováhy a to se
hrála skoro až do holých králů. Na 3.
desce můj soupeř a jmenovec (oba Radkové,
to musím poznamenat, poprvé za můj
šachový život jsem hrál
s někým se
stejným křestním jménem(tedy pokud se
nemýlím, ovšem
k mé skleroze je to
možné), je vidět že jméno Radek je
v šachu vzácné,
naštěstí) pan Vevera
postavil velmi nadějnou pozici(nebudu psát, že jsem
stál naprohru, protože
prohranější pozice postavili i někteří
spoluhráči, kteří partie otočili
naštěstí
v náš prospěch), ale nepřesným
útokem přešel do pozice, kde jsem jej
ošulil o
pika a ještě před časovou kontrolou mu spadl prapor
v beznadějné
koncovce. Na 4.
desce Kuba postavil
prohranou pozici, kterou soupeř líbivým
útokem z*****l do remízové pozice,
kterou s naprostým přehledem prohrál. Na
5. desce pan Volf soupeře tak
dlouho dusil v zavřené a mírně
lepší pozici, až se soupeř udusil, uvařil,
zakonzervoval, sám se naservíroval a celkově
zhroutil a pozici poslal do kytek
jako jeho spolubojovníci. Pan Grulich na 6. desce soupeře,
který zahájil
nekorektní útok, naprosto přehrál a
získal i materiál navíc,
ovšem pak se stáhl
do obrany a skočil na špek, který jej
stál celou partii. Na 7. šachovnici byla
vidět velká spokojenost s remízovou
pozicí, jelikož ani jedna strana se
prakticky nepokusila o nějakou velkou akci,i když obě strany měly
spousty
možností, a
tak partie skončila remízou.
Na osmé desce se partie odehrávala za zvuku
sanskrtových monoslov, kterými pan
Cózl hypnotizoval soupeře, neustále
místností cestovalo utvakrišta, což
asi
znamená zahraj kravinu vole, a také to
zapůsobilo, soupeři se konečně podařilo
toto heslo přeložit do češtiny, kravinu zahrál a
David zvítězil. No hlod, cizí
jazyky se dají uplatnit víckrát než si
myslíme, a tak slavme vítězství nad
velmi silným a houževnatým soupeřem
z Úholiček, který sice
prokázal lepší
poziční a kombinační cit, ovšem
nevydržel s nervy.
13.02.2011 - 8.kolo
Kralupy nad Vltavou "B" - ŠK
Rakovník
5,5 : 2,5
T
27.02.2011 - 9.kolo
ŠK
Rakovník - Biomedica Říčany
"A" 1,5 : 6,5
T
20.03.2011 - 10.kolo
TJ Bohemia Poděbrady -
ŠK
Rakovník
4,5 : 3,5
Den začal
jako každý jiný, nejdřív potemnělo a
pak se naše polokoule otočila
k nejbližší a jediné hvězdě
naší soustavy a potemnělý
Rakovník se zalil
světlem z této hvězdy. Doufejme, že se tak bude
dít ještě pár milionů,
dokud neosídlíme nějaké
jiné planety a soustavy a pak se vzájemně
nevyvraždíme.Sešli
jsme
se u sokolovny, odkud jsme měli vyjíždět směrem na
Poděbrady,
které jsme chtěli
vzít ztečí a vyplenit, popřípadě
velkoryse někoho
ušetřit, aby jsme přeci jen
dostáli Ženevské konvenci. Díky
našemu
závodníkovi panu Grulichovi jsme
vzdálenost mezi luhy a háji
Křivoklátska a městem
husitského krále urazili za
hodinu a brány jsme našli otevřené,
jaké to
nedopatření obránců, pravděpodobně
večer příliš přehnali přípravu a pak
se
trošku napití odkutáleli do
postelí,
odkud se jim nechtělo. No není se čemu divit, komu by se
chtělo
z vyhřátého
pelíšku. Naše
příprava byla mnohem kvalitnější, po
tuhém
tréninku jsme zapomněli na adresu hrací
místnosti,
nebo jsme ji spíš nikdy
nevěděli.Zde jsme
bohužel málem nenašli hrací
místnost, i
když nám domácí v zpravodaji
přáli
hodně štěstí při hledání,
evidentně
myšleno ironicky. Když jsme marně bloudili
kolem nádraží potkali jsme bandu čtyř
individuí,
která nám přišla velmi
povědomá. Málem jsem se lekl, že jsem je viděl
večer ve
zprávách, že jsou
v celostátním
pátrání, ale
naštěstí to byla druhá půlka
našeho
mančaftu,
vlastně celou dobu než jsme je potkali nám vlastně byli
ukradení, protože jsme
věřili, že i ve čtyřech nějaké husity zmáknem
jejich
řemdichem, no to musím
dodat, při projíždění Poděbrad jsme narazili
pouze na
obchodní dům Jiří, ale
jiné pamětihodnosti jeho vlády ne, nechci se
přít,
ale město evidentně na svou
historii moc nedbá, tedy ovšem kromě
kvalitních
laviček pro bezdomovce, ale
sekundanti se přeci jen hodili, aby jsme se neunavili
přespříliš.Do
hrací
místnosti jsme vstoupili přesně v 10:00, zasedli,
nabili
zbraně a zahájili
dobývání městského
opevnění.
Zápas probíhal vcelku nenormálně. Stav
zápasu se
obracel od 7:1 k 1:7 nejméně 2 krát a od
6:2
k 2:6 nepočítaně.
Jelikož jsem dohrál první, tak jsem si to
také
pěkně užil, jelikož kdo by
takové drama viděl, určitě by nepřežil ani 2 hodiny, protože
maximální vypětí
diváka je při takovém zápasu
nepředstavitelné.
1. šachovnice
prošla X obraty, od remízy přes prohru
k v výhře a zpátky a znovu
nazpět až skončila v mírně
lepší pozici pro
nás remízou. Na 2. prkně proti
sobě bojovali dva ukrutní válečníci,
jeden
Vodník připravil soupeři pastičku,
pomalu prohluboval rybník až do něj zahučela figura, bohužel
zahučením figury
se otevřela cestička k věčnému šachu
mého
sumce a zbylý kapříci a karásci
nemohli věčnému napadení svého
vládce
zabránit. Hold další půlka. Na 3.
desce
náš velikán velikánů
bojoval
titánský souboj s Krakenem,
který
mírně lepší
pozici neustále utahoval až našeho Persea
vymačkal na
krev a kost a Perseus
nezachránil alespoň půl bodu a musel před Krakenem
pokleknout a
sklonit zbraně.
Hold vše nedopadá jako
v pohádce,
doufám, že znáte, že
největší
nebezpečí
pro děti jsou pohádky, protože pak začnou věřit, že dobro
zvítězí a dopadne to
naopak, hold Kubo, nekoukej na večerníček! Na 4. desce
bojoval
dobrý muž s velkou
vervou, určitě svému Gut nedostával, ale nakonec
konečná remíza ukázala, že Gut
znamená dobrý k soupeřům, ze
začátku
stál hůře, ale pak soupeř udělal
hrubku a horší pozici nakonec uhájil,
i když byl
těžce zkoušen. Na 5. desce náš
vlčák se zakousl do soupeře jako tygr, trhal jej jako
krokodýl, amputoval mu
pěšce jako cirkulárka a neprosadil jej
k bodu jako
příliš velkorysý
člověk. Ovšem partie prošla také
spoustem zvratů.
Na 6. desce náš závodník
pan
Grulich získal pěšce, bohužel se dostal do
koncovky
nestejných střelců, kterou
i přes maximální úsilí
nevyhrál. Při
cestě zpátky nám jako obvykle málem
došlo
palivo, takže jsme zase začínali horké chvilky
při
dojíždění k čerpačce.
Na 7. desce Adam ukázal, že na šachovnici je
vše
možné, postavil remízu, kterou
přetavil do prohry, kterou přetavil do výhry, kde si vzal
kvalitu místo věže,
následně soupeře krmil pěšci až se dostal pod
maty,
které uhájil za cenu půlení
bodů. Na 8. desce pan Dočekal postavil remízu, ve
které
ztratil pěšce, následně
2 získal a dotáhl pika na 6. řadu,
výhru
však neviděl a piky poztrácel dostal
se do věžovky s pikem méně, kterou málem
prohrál, ale neprohrál. Hold,
ani
Poděbrady jsme nedobyli a odtáhli jsme bez kořisti, ale jsme
zachráněni a to je
to nejdůležitější.
03.04.2011 - 11.kolo
ŠK
Rakovník - JOLY Lysá nad Labem C 4,5 :
3,5
Jako
obvykle
musím začít ránem, jelikož
většinou den takto
začíná, pokud jste ovšem večer nebyli
na Brutusech a tam se neožrali jako
prasata. V tom případě se možná někdo
probudil až odpoledne a teprve tehdy
pro něj den začal. Ovšem náš
velký mančaft nebyl oslaben podnapilými
hráči,
nebo u některých hráčů
spíše posílen, (třeba
Maník) a tak jsme se pustili
s našimi soky do boje. Začalo se včas,
což o to, ale náš velký
šéf, pan Satranský, musel jet
pro našeho lazara, Davida Cózla, k němu
domu a přivézt jej, a
k Davidovu velkému vzteku akorát
zjistit, že soupeři přijeli v sedmi
lidech a David může akorát tak dělat holku pro
všechno. Kdyby byli soupeři
trošku slušnější, tak by
zavolali a netahali lidi po nemoci na šachy, to
dá
rozum. Ale přejděme na šachovnice. Na první
šachovnici pan Satranský hrál
s Robertem Fialou, který si potykal se
svým bývalým kapitánem
Davidem
Cózlem, znají se prý
z nějakého dobrého oddílu, za
který jsem také kdysi
hrával 1. desku, teda pokud se nedostavil Maník.
A hned se vysypala jedna
krásná připomínka, která
navazuje na krásnou historku, která nezůstane
utajena.
Při posledním kole soutěže XY, před YX lety David jako
kapitán nebyl přítomen
zápasu svého mančaftu, ale pověřil Stolze, aby
Fialu odměnil po zápase, a Stolz
Fialu vášnivě políbil, evidentně měl
trošku zředěnější krev nebo to pro něj
byla ta největší odměna. Doufám, že
jsem tu historku za ten rok nezapomněl,
protože mi jí už dávno kdysi David řikal při
cestách s tím slavným Spartak
Žebrák a připomínka: Roberte, se Stolzem jsme si
o tobě minulý týden povídali,,
mi okamžitě připomněla tuto etapu života soupeřovic 1.
šachovnice.
K partii, pan Satranský se evidentně něčemu ode mě
přiučil během našich
seancí a soupeře baf útokem zničil,
čímž si vylepšil náladu a skore,
nádherná
tečka na závěr sezony a ukázková
miniaturka. Tímto úspěchem nám
ukázal, jakým
směrem se máme vydat. Na druhé
šachovnici pan Plíva se inspiroval též
a
obětoval dámu za věž a střelce v cca
rovné pozici, když soupeř obětoval
předtím kvalitu za útok a ten stále
trval a následně Plíva dostal 2 tahový
mat.
Evidentně to vzal za špatný konec. Na
třetí šachovnici se děly věci, už po 8.
tahu stála pozice černého na ručník a
hodiny ukazovali 1 minutu spotřebovanou u
bílého a půl hodiny u černého a tento
rozdíl propastně rostl. Hrál se můj
oblíbený zabiják a soupeře jsem
svíral, dělal mu slabinky a v závěru
přepočítal a vytěžil z toho figuru. Na
čtvrté šachovnici naše opora
bohužel přehlídla taktický obrat a
v partii si už pan Volf ani neškrtl. Na
páté šachovnici partie nevypadla
z rovnováhy a oba soupeři po právu
dělili
body. Na 6. šachovnici prakticky taktéž. Na
sedmé desce Adam obětoval pěšce a
soupeř mu nabídl remízu, která
nám zajistila minimálně bod a tak ji přijal. I
když kdyby hrál trochu déle, mohl se dostat do
lepší pozice s rovným
materiálem. Na osmé šachovnici se
odehrála největší bitva
celé sezony, David
Cózl svého soupeře hypnotizoval tak dlouho, až
soupeř neudělal ani tah a spadl
na čas. Pěkný výkon Davide. Jinak sezona za
námi, udrželi jsme se, nepostoupili
jsme, přežili jsme a celkově zase šachově poposkočili o
trochu výše. Jinak
chtěl bych poděkovat všem spoluhráčům za
maximální výkon
v celé sezoně a
maximální nasazení a soupeřům za
odevzdané body a pěkné bojovné partie.
Ať se
zase po létě sejdeme všichni ve zdraví
a začneme nekonečný boj nad 64 políčky
znovu.
Nalosování,
výsledky, tabulku a další podrobnosti
najdete zde.
|